Byl nejstarší chrám světa obětištěm? Nalezené lebky leccos naznačují

Je o tisíce let starší než Stonehenge, přesto je zachovalejší a stále odhaluje další informace. Na místě neolitického chrámu Göbekli Tepe, které je skoro dvakrát starší než pyramidy, nejnověji archeologové odhalili kritický nález – trojici zachovalých fragmentů lidských lebek, které nám naznačují, k čemu místo možná doopravdy sloužilo.

První (známý) chrám

Naleziště známé dnes jako Göbekli Tepe neboli "Břichatý kopec" je u milovníků historie i konspirací dobře známé. Někdejší kamenné struktury složené z více jak dvou stovek kamenů, stojící u nynější hranice Turecka se Syrií, žily vlastním životem před 10 až 11 tisíci lety, tedy dávno před "oficiálním" počátkem moderní civilizace, dokonce i před vznikem Stonehenge. Místo bylo objevené teprve v roce 1996 a od té doby se zjistilo, že bylo opuštěno někdy před deseti milénii – prozatím je však odkryto jenom kolem 5 % naleziště. Což znamená, že všechny závěry budou ještě dlouho předčasné.

O místě tak koluje celá řada pověr i interpretací. Objevitel místa, německý archeolog Klaus Schmidt, měl za to, že Göbekli Tepe bylo jakýmsi chrámem na vrcholu hory – nejstarší náboženskou památkou, k níž lidé pro uctění kultu mrtvých putovali až 150 kilometrů.

Datování potvrzuje, že žádný starší chrám neznáme. Doposud však v chrámu nebyly objeveny významnější lidské pozůstatky – byly sice nalezeny lidské kosti po boku těch zvířecích, to však samo o sobě k pochopení celé skládačky nestačilo. Existují tak i jiná vysvětlení, která mohla a nemusela mít náboženský podtext. Göbekli Tepe především fungovalo během neolitické revoluce, kdy lidé z lovu a sběračství přešli na zemědělství – analýzy DNA pšenice přitom naznačují, že poprvé byla tato plodina domestikována právě v bezprostředním okolí chrámu, poblíž sopky Karaca Dağ vzdálené jenom 30 kilometrů. Schmidt měl tudíž za to, že oba účely spolu zřejmě souvisely, a Göbekli Tepe v jeho hypotéze fungovalo jako jakási pravěká zoo, kam první zemědělci přinášeli obětiny, ale i si vyměňovali semena či zkušenosti.

Konspirace a okrajové teorie

Existují pak samozřejmě i poněkud okrajovější názory – vedle všemožných konspiračních teorií kolem mimozemšťanů, Atlantidy a jejich spojení s Göbekli Tepe lze najít i dvě smysluplnější. Letos na jaře analýza rytin na jednom ze sloupů, provedená pracovníky University of Edinburgh, došla k tomu, že Göbekli Tepe by mohlo být místo (dokonce možná observatoří) uchovávající vzpomínku na dopad komety před nějakými 12 tisíc lety. Důkazem pro to je však zatím jenom jistá specifická interpretace výzkumu několika rytin. Nakonec se také nabízí možnost, že míst jako Göbekli Tepe existovalo více, jenom Göbekli Tepe se nám však do dnešních dob dochovalo, což zkresluje naše představy o jeho éře. Faktem totiž je, že při svém opuštění před 10 tisíci let bylo sídliště cíleně pohřbeno, a právě díky tomu se nám Göbekli Tepe tak dobře zachovalo.

Po stopách kultu

Nejnovější nález naznačuje, že spíše než exotičtější možnosti měl pravdu původní Schmidtův názor. V oblasti byla totiž čerstvě objevena množina fragmentů tří lidských lebek, do nichž byly vyřezané neobvyklé obrazce. "Výřezky se sestávají z hlubokých ran, někdo je zjevně musel provést úmyslně," sdělila německá archeoložka Julia Gresky. "I když jsou však provedeny ve značné hloubce, nejsou vyvedeny důkladně. Někdo chtěl někomu na lebce provést symbol, ale nikoliv z estetického důvodu."

Když pak vědci prošli statistiku jiných lidských ostatků, ukázalo se, že ze skoro 700 lidských kostí objevených doposud v Göbekli Tepe, obsahuje 40 lebek s podobnými výřezky, jako jsou ty nově nalezené. Dva nálezy pak indikují i možné setnutí. Důkazy tedy jasně naznačují, že v místě došlo na hromadění a pravděpodobně uctívání lidských hlav – jestli šlo o uctívání utnutých lebek nepřátel (což by naznačovalo rychlé provedení řezu), anebo naopak uctívání hlav zemřelých předků či jinou možnost, však prozatím netušíme. Jakkoliv má však pojem "kult" v dnešní éře negativní význam, v archeologii jde toliko o označení pro první fázi praktikovaného náboženství.

Chrám tak zřejmě stál na pomezí paleolitických náboženství a těch neolitických, a spíše než vědecký měl skutečně významný náboženský. Éra paleolitu se vyznačovala počátkem pohřebních rituálů, uctíváním zvířat a totemismem (což ve formě již kamenných pilířů můžeme možná vidět i v Göbekli Tepe). V neolitu došlo na jakousi "revoluci abstraktní symboliky" a zrod klasického náboženství s jeho metaforami a zápisem dlouhých, komplexnějších příběhů.

Göbekli Tepe, kde se snoubí náznaky obou směrů, tudíž možná nebylo přistávací plochou mimozemšťanů, i bez toho však jde o unikum své doby. Zdá se, že zemědělská a společenská revoluce tu probíhaly ruku v ruce, nikoliv jedna po druhé, jak se spekulovalo dříve, a Göbekli Tepe v tomto procesu zřejmě bylo tavícím kotlíkem. Jenom se tu zkrátka při onom tavení čas od času rozpustil i nějaký ten člověk.

Text: Ladislav Loukota