Arménská válečnice před 2 000 lety kosila muže jako obilí. Archeologové našli její pozůstatky

Arménská mrtvola

Mladá arménská žena se ocitla uprostřed bitvy, o níž nic nevíme. Ale moderní věda je schopná i z pouhých náznaků odhalit spoustu detailů. Pozůstatky arménské válečnice byly odhaleny roku 2017 a nebyly vůbec v dobrém stavu. Její tělo leželo na boku, měla napnuté ruce a její hlava směřovala na severozápad. Kostra byla porušená a nekompletní, řada kostí byla silně poškozená ještě před tím, než došlo k pohřbu.

Detailní analýza jejích pozůstatků ukázala, co se jí stalo. V její stehenní kostí archeologové našli železný hrot šípu, což prokazuje, že toto zranění nejspíše získala v boji. A přežila, přestože to muselo být nesmírně bolestivé – dnes by život s hrotem šípu zaraženým v kosti zvládl asi málokterý chlap…

Válečnice rozsekána na kusy

Jenže tkáň kolem zranění napovídá, že Arménka to zvládla, tkáň totiž projevila značné známky po regeneraci – žena musela se zranění žít možná i několik let. Další zranění už ale nepřežila: podle archeologů byla zřejmě doslova rozsekána na kusy během boje. Prokazují to zranění pocházející od mečů a sekyr na pánvi, kostech na nohou a na mnoha dalších částech těla. To současně ukazuje, že někomu stála za to, aby ji takto poškodil a že si chtěl být jistý, že nepřežije.

„Během boje musela být vystavená mnoha přímým úderům, které zasáhly její štít,“ doplnili vědci. Prokazují to prasklinky na kostech, které měla na levé ruce – přesně odpovídají tomu, jak by vypadala zranění, kdyby do ruky chráněné štítem někdo dlouhou dobu silně mlátil. Podle archeologů je obdivuhodné, že žena měla takovou sílu a odolnost, aby taková zranění vůbec vydržela a mohla bojovat dál.

Co o ní víme?

Podle archeologů zemřela v „nejlepších letech“ - musela mít mezi 20-29 lety, zřejmě to byla vysoce postavená osoba a také disponovala značnou silou a pevnou konstitucí – její svalnatá a šlachovitá postava asi nejlépe odpovídala tomu, jak dnes vypadají zápasnice MMA nebo crossfiterky.

Vědci odhadují, že mohlo jít o výjimečnou osobnost, která se dokázala prosadit i v mužském světě, přestože role většiny žen spočívala tehdy spíše v rození dětí a v péči o ně. Pro to musela mít opravdu výjimečné tělesné i duševní vlastnosti – a odpovídá tomu i fakt, jak úctyhodný byl její hrob.

Společnost v její době zřejmě její odlišnost dokázala akceptovat a také ji ocenila – podobně nákladné hroby žen v této oblasti a době v podstatě neexistují.

Archeologové, kteří její tělo zkoumali, se nyní chtějí detailně zaměřit na analýzu předmětů, které byly v jejím hrobu nalezeny – doufají, že jim prozradí o této pozoruhodné amazonce mnohem víc informací.

Text: Martin Kolář