7 let vědci bádali, zdali pár čar na kameni je kresba člověka

Člověk africký – nejstarší umělec

Teorie, že současný člověk připutoval na evropský kontinent z Afriky, je v současnosti ve vědecké obci nejpřijímanější. Člověk v pýše jemu vlastní pojmenoval svůj vlastní druh jako člověka moudrého a jedním z vysvětlení je, že na rozdíl od zvířat (kam biologicky stále patříme) vlastníme vysoce vyvinutou představivost a smysl pro kreativitu a umění. Nejnovější nález posouvá tuto naši schopnost ještě dál do minulosti. Vědci z bergenské univerzity nalezli ve vápencové jeskyni Blombos nacházející se v jihoafrické provincii Západní Kapsko červeně zbarvený valoun s několika čarami, jejichž stáří odhadli na 73 000 let. Jedná se o dílo lidských rukou, což archeology nemělo moc překvapit, jeskyně už vydala korálky vyrobené z ulit mořského měkkýše rodu Nassarius. „Mnoho otázek potřebovalo odpovědi. Byly to linky na přírodním kameni, součást matrice skály, nebo snad byly vyrobeny lidmi žijícími v jeskyni Blombos před 73 000 lety?“ ptá se Jeanne-BeateBuanes Duke v materiálu, kterým univerzita oznamovala svůj objev světu. Nález byl odeslán do laboratoře k analýzám, které prokázaly, že se nejedná o přirozeně vzniklé žilky, ale okrové linky evidentně nakreslené člověkem.

Co to znamená?

Toto potvrzení je jasným důkazem, že člověk moudrý (Homo sapiens) dokázal abstraktně myslet a své myšlenky graficky zaznamenat už před 73 000 lety. Samozřejmě se okamžitě vyrojily spekulace, že jde o nějaké poselství, nejlépe tajemné, skryté. Archeologové věděli, že pradávní „umělci“ uměli drtit okr a z největší pravděpodobností jej používaly na malby. Nicméně konkrétní důkaz chyběl. Teď, když byl nalezen na několikacentimetrovém kamínku posunul poznání uměleckých ambice našeho druhu zase hlouběji do minulosti.

Text: Topi Pigula