Extrémní buddhismus proti extrémnímu islámu. Válka náboženství?

Buddhismus je znám coby nejmírumilovnější náboženství. Pokud by se množství buddhistů bralo jako míra tolerance, byla by Barma nejmírumilovnější zemí. Lidé jsou tam opravdu velmi usměvaví, buddhisté každé ráno obcházejí s miskami vesnicemi a nikdy se nevracejí s prázdnou. Na první pohled to vypadá, že vojenská junta svá pouta v zemi uvolňuje a země je „nastartovaná“ k demokratickému a klidnému rozvoji. Dokonce Friedrich Nietzsche, známý svými ostrými výpady proti náboženství, o něm prohlásil, že je „nihilistické“, což z jeho úst byla vlastně pochvala. Jenže první pohled klame.

Jaký odkaz ve svém učení starém 2500 let zanechal muž později zvaný Buddha, uvidíte v dokumentu Géniové starověku dnes ve 22.30 na Prima ZOOM.

Menšinoví Rohingové

Před nedávnem zhruba dvě stě buddhistických extremistů vystrašilo vesnici v centrální Barmě. Odnesla to mešita, která skončila vypleněná, zatímco členové muslimské menšiny (Rohingové) se stihli zachránit útěkem na policejní stanici. Vypadá to na násilný střet dvou náboženských směrů.

Rohingové jsou v zemi trpěnou a mnohými nechtěnou menšinou narušující buddhistickou homogenitu. Ze stovky obyvatel je 88 buddhistů, zatímco v Alláha věří pouhopouhých 4,3 % obyvatel. Přesto někdo vyvolává nacionalistické vášně. „Nechceme tady nikoho, kdo si hraje na uprchlíky nebo Bengálce a snaží se pohltit náš národ nebo lid. Je třeba je poslat zpět, odkud přišli,“ tvrdí barmský buddhistický mnich Pamaukka. Jenže právě tento muž je mediálně zdatný se zřejmými politickými ambicemi. Tvrdí, že přesila 88 : 4,3 se má cítit ohrožená bez ohledu na fakt, že dlouhodobá sčítání ukazují, že se počet muslimů v zemí vůbec nezvyšuje.

Pod tlakem se Rohingové odhodlávají k riskantní emigraci a hledají bezpečí například v sousedním Thajsku. Vlna násilí a nenávisti vůči Rohingům se rozpoutala poté, co se roznesla zvěst, že tři muslimové mají podíl na znásilnění buddhistické dívky. Tato událost je sice 5 let stará, ale negativní image, která na Rohinzích ulpěla, se s nimi vleče stále a obratný manipulátor ji dokáže znovu oživit.

Barmské politické špičky Rohingům v zemi dlouhodobě znepříjemňují život. Roku 1982 vláda generála Ne Wina zavedla diskriminační zákon požadující, aby Rohingové požadující barmské občanství doložili svůj pobyt v zemi minimálně od roku 1948. Nejpopulárnější politička země, Au Schan Su Ťij, disidentka s Nobelovou cenou, v níž se skrývá obrovská naděje na uvolnění napětí, se k problému vyjádřila. A zdá se, že poněkud nešťastně. Podle britského prestižního listu The Guardian vyjádřili někteří západní podporovatelé, kteří bojovali za svobodu Su Ťij, zděšení, že odmítá uznat Rohingy, perzekvovanou muslimskou menšinu v drtivé většině buddhistického národa.

Nejnověji se Rohingové stali terčem represí ze strany centrální vlády, když Barma zablokovala veškerou humanitární pomoc určenou Rohingům. Ti v létě 2017 začali houfně prchat do muslimského Bangladéše.

Ohrožení náboženské identity?

Su Ťij vede velmi opatrnou a velmi „vybalancovanou“ politiku spolu s generály, kteří ji ještě před nedávnem drželi v domácím vězení a pouhopouhé zastavení před jejím domem bylo záminkou k zatčení a vyšetřování. V současné barmské situaci se dá nalézt paralela s aktuální náladou v Evropě. I tady se vedou diskuze o tom, zdali nás může některá z menšin ohrozit, i tady se politické subjekty různého kalibru snaží využít situace.

V Barmě, podobně jako v Česku, můžete žít měsíce, aniž zaznamenáte (vyjma médií) jakýkoli náznak etnického násilí. Situace se může změnit, jde jen o to, jak silný hlas bude popřán populistům. V Barmě je „bojová linie“ nalajnována poměrně jasně – jde o ohrožení náboženské identity, kterou rodilí Barmánci vnímají skutečně silně.

Text: Topi Pigula

Dokument Géniové starověku uvidíte dnes ve 22.30 na Prima ZOOM.