VIDEO: Co může zachránit dunajské mokřady pod Vídní? Dostatek štěrku!

Dunaj je domovem čtyř tisíc zvířecích druhů a tisíců druhů rostlin. V jeho deltě hnízdí tisíce pelikánů, kteří sem každoročně přilétají z Afriky. Tato 2860 kilometrů dlouhá řeka protéká deseti státy Evropy a čtyřmi hlavními městy – Bělehradem, Budapeští, Bratislavou a Vídní. Přitom už pouhých 36 kilometrů od svého pramene, který v Černém lese tvoří říčky Breg a Brigach, svádí Dunaj urputný boj s Rýnem. Podzemní jeskynní systém ve vápencových horách oddělující obě řeky propouští čím dál více vody z Dunaje do Rýnu. Jednoho dne se tento jeskynní svět zhroutí a většina vody odteče do Rýnu.

Naštěstí posily přicházejí z Alp. I kdyby Dunaj svůj boj s Rýnem opravdu prohrál, nikdy nepřijde o veškerou vodu. Během zimy se na alpských vrcholcích hromadí obrovské masy sněhu, a když přijde jaro, tento sníh stéká v podobě prudkých přívalů ledové vody.

Bitva o štěrk

Jen kousek od Vídně, kde Dunaj vnímáme díky uměle vytvořenému Dunajskému kanálu, se rozprostírá úplná divočina. Národní park Donau-Auen, to je džungle s mírným podnebím a bludištěm vedlejších a slepých říčních ramen. Je to obojživelný svět, který se neustále proměňuje. V průběhu mnoha staletí zde Dunaj vytvářel meandry a naplavoval do celého lužního lesa vrstvu kamínků. Štěrk je kriticky důležitý pro veškerý zdejší život. Na východ od Vídně tato vrstva dosahuje tloušťky až šedesáti metrů. Je to ten největší rezervoár sladké vody v celé Evropě.

Tento dokonalý systém je ale v ohrožení, protože přehrady pod Vídní písek a štěrk zadržují. Díky tomu Dunaj prohlubuje své koryto, takže voda v okolních stojatých ramenech a tůních. Vědci se snaží zmapovat, kolik štěrku řeka přepravuje. Pomocí sonaru a umělých kamínků se zabudovaným vysílačem signálu GPS je možné sledovat, co se v korytě řeky děje. Zjistilo se, že každý oblázek za rok urazí vzdálenost přibližně tří kilometrů. Štěrk a písek vytváří na dně útvary podobné dunám, které se pohybují po proudu řeky. Každý rok se v této části Dunaje přemístí osm set tisíc tun hornin. Z horního toku nepřichází žádný nový štěrk, a proto se koryto řeky prohlubuje.

Aby se zastavilo prohlubování koryta, vyhrabávají vodohospodáři štěrk z míst níže po proudu řeky a navážejí ho zpět proti proudu. Sto tisíc tun každý rok, ale toto množství představuje pouze polovinu potřebného materiálu.

Více se o největší evropské řece dozvíte v dokumentu Dunaj: Evropská Amazonka dnes ve 20.00 na Primě ZOOM.

(mih)