Nedostatek spánku zvyšuje riziko Alzheimerovy choroby
Američtí a nizozemští vědci zkoumali, nakolik nekvalitní spánek může přispět k riziku Alzheimerovy choroby. A zjistili, že lidé s chronickými poruchami spánku mají zaděláno na velký problém...
Alzheimerova nemoc děsí většinu z nás, do značné míry i proto, že navzdory rozsáhlým výzkumům je stále částečně opředena tajemstvími. Kde se bere a jak jí předejít? Dá se případně léčit? Věda zatím jistoty hledá marně. Teď však společný tým vědců z univerzit v St. Louis, Stanfordu a nizozemském Radboudu přišel s několika poznatky, které mohou k prevenci této zákeřné choroby významně přispět.
Spánek je základ
Nekvalitní spánek vede ke spoustě neduhů. V jednom z předchozích výzkumů se například zjistilo, že lidé se spánkovou apnoe (opakovaným přerývaným dechem během spánku) mají zvýšené riziko vzniku kognitivních poruch, a to v průměru o celých deset let dříve než lidé bez poruch spánku. A právě takové drobné kognitivní poruchy mohou být prvním příznakem blížící se Alzheimerovy nemoci. Což však bohužel ničemu nepomůže, neboť aktuálně stále neznáme žádnou efektivní prevenci či způsob zpomalení postupu choroby. Ta se pak projevuje postupným zhoršováním paměti a úpadkem kognitivních funkcí. V mozku nemocného se ukládají dva druhy proteinů, které způsobují atrofii a následné odumírání mozkové tkáně.
Kvalita nade vše
Jak nejnovější výzkum probíhal? Vědci oslovili celkem 17 zdravých lidí ve věku 35 až 65 let, aby po dobu dvou týdnů nosili na zápěstí měřič aktivity, který také dokázal zachytit, jak velkou část noci člověk skutečně spí. Po minimálně pěti dnech běžného spánku v řadě byli účastníci pozváni, aby přespali ve speciální místnosti v laboratoři. V ní panovaly ideální podmínky pro spánek, tma a klid. Zatímco polovina účastníků strávila noc bez rušení, druhé polovině byly pouštěny zvuky, zabraňující upadnutí do hlubokého spánku. Tito lidé pak byli ráno unavení a neodpočatí, přestože naspali vlastně stejný počet hodin jako jejich nevyrušovaní kolegové.
To by ještě nebylo nic zvláštního – po nekvalitním spánku se prostě cítíme hůře. Jenže došlo i na následná měření, která sledovala množství uložených tau a amyloid beta proteinů na mozku. Právě tyhle dvě skupiny bílkovin jsou totiž nejčastěji spojovány s degenerativními onemocněními mozku, konkrétně demencí a Alzheimerovou chorobou. Po opakovaných měřeních se zjistily hned dvě zajímavé informace: po vyrušování během spánku vykazovali lidé o deset procent zvýšené množství uložených amyloid beta proteinů na mozku, hodnota tau proteinů zůstala stejná. Ta se však výrazně zvedla v těch případech, kdy účastníci špatně spali doma více nocí za sebou.
Alzheimerova nemoc mezi riziky
Co to znamená? Amyloid beta proteiny reagují na výkyvy ve spánku rychleji než skupina tau proteinů, proto je zapotřebí vícero neklidných nocí po sobě, aby se i ve druhé sledované skupině změny projevily. Tyto výsledky tedy hovoří jasně – nekvalitní spánek přispívá k ukládání rizikových proteinů, jelikož právě fáze hlubokého spánku tyto nežádoucí produkty denní mentální aktivity odbourává. Vědci však nechtějí vyvolávat paniku, že jeden den či týden zhoršeného spánku by snad výrazně přispěl k budoucím onemocněním; problém však mají ti, kteří čelí chronickým problémům se spánkem. V takových případech totiž může být riziko Alzheimerovy nemoci výrazně zvýšené.Takže máme o důvod víc tyto potíže neodkladně řešit!
Text: MS