Nejkrásnější hrady a zámky v Polsku

Dají se vybrat nejkrásnější hrady a zámky v Polsku? Kdo ví, v každém případě jsme se o to ale pokusili...

DALŠÍ VÝBĚRY HRADŮ A ZÁMKŮ: ČESKÁ REPUBLIKA, SLOVENSKO, NĚMECKO, RAKOUSKO

Krakow Wawel – hrad, zámek a nejvýznamnější katedrála

Wawel je nevysoké návrší v Krakově nad řekou Vislou, na němž stojí nejen královský hrad, ale i zámek a katedrála. Četné archeologické výzkumy dokládají, že bylo místo bez delšího přerušení osídleno již od pravěku. V 10. století se Wawel a Krakov stal centrem světské i církevní moci. Výsledkem čilého stavebního ruchu v průběhu 11. století byla mimo jiné katedrála a královský zámek, jenž po četných dalších stavebních úpravách můžeme obdivovat dodnes.

Arcidiecézní katedrála sv. Stanislava a sv. Václava patří k nevýznamnějším polským svatostánkům a pro Poláky má stejný symbolický a náboženský význam jako pro nás katedrála sv. Víta na Pražském hradě. Základem je trojlodní chrám z roku 1020 s kryptami a dvěma věžemi, k němuž byly v dalších staletích přistavovány kaple. Vnitřní prostory svatostánku mají bohatou barokní výzdobu. Uprostřed chrámové lodi stojí sarkofág sv. Stanislava z roku 1629. Zikmundova věž ukrývá jeden z nejvýznamnějších polských zvonů, asi 11 tun těžký zvon Zikmund (dzwon Zygmunt). Dotek s jeho srdcem prý plní velká přání. Před katedrálou můžeme vidět i pomník Jana Pavla II.

Většina staveb na Wawelu i přes rozsáhlé přestavby stále nese znaky románského, gotického a renesančního slohu. Vlastní královský hrad a zámek je renesanční stavba s arkádovým nádvořím stojícím na tříkřídlém půdorysu. V areálu můžeme navštívit reprezentační sály, soukromé královské apartmány, pokladnici, zbrojnici nebo třeba sbírku orientálního umění.

Zajímavostí je bezpochyby i tzv. dračí sluj. Jedná se o jeskyni dlouhou asi 270 m, k níž se váže pověst o udatném knížeti Krakemovi, který svedl lítý vítězný boj s drakem, jenž ohrožoval široké okolí. Prohlídková trasa vedoucí do jeskyně začíná u tzv. Zlodějské bašty.

Malbork – největší středověký hrad v Evropě

Křižácký hrad Malbork najdeme na severu Polska v Pomořském vojvodství. Původně byl postaven jako obranná gotická tvrz na ploše více než 250 000 m2. Areál hradu můžeme rozdělit do tří základních částí: podzámčí, Střední hrad a Vyšší hrad. Hradu Malbork můžeme přisoudit hned dva světové primáty. Jedná se nejen o největší gotickou stavbu, ale i o největší stavbu z cihel na světě.

Historie hradu je úzce spjata s Řádem německých rytířů. Stavba byla zahájena nejspíš roku 1274 a v letech 1309 až 1457 byl hrad sídlem velmistra řádu a Malbork byl hlavním městem křižáckého státu. Během třináctileté války koupil hrad král Kazimír IV. Jagelonský a až do roku 1772 plnil Malbork funkci jedné z královských rezidencí. Hradní areál byl významně poškozen během válek se Švédskem, dělení Polska i napoleonských válek. Rekonstrukční práce začaly v roce 1817 a skončily až v roce 1945, kdy hrad znovu silně poškodila Rudá armáda. Poválečná obnova areálu byla zahájena v 50. letech minulého století. V roce 1997 byl hrad zapsán na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Zámek Książ

Zámek Książ se nachází v Dolním Slezsku asi 25 km od českých hranic. Jedná se o největší zámek v Dolnoslezském vojvodství a třetí největší zámek v Polsku. Na místě dnešního zámku stával na bezmála 400 m vysokém skalním ostrohu hrad, který podle legendy nechal postavit rytíř Frederik v roce 933. Ovšem první doložená písemná zmínka o hradu uvádí, že hrad postavil v letech 1288–1292 svidnicko-javorský kníže Boleslav I. Surový s cílem ochránit obchodní stezku z Čech do Slezska.

Hrad byl často obléhán a dobýván a zapsal se např. i do dějin husitských válek. Chvíli byl v majetku a správě českého krále Jiřího z Poděbrad, často však měnil majitele. Nejdéle od roku 1509 až do roku 1941 jej vlastnil rod Hochbergů, kteří také stojí za nejvýznamnějšími přestavbami, které probíhaly nejprve kolem 18. století a pak na začátku 20. století.

V roce 1941 byl zámek zkonfiskován ve prospěch třetí říše a stal se sídlem gestapa, které také provedlo další stavební úpravy. Místo si oblíbil zejména Heinrich Himmler a zámek se měl stát jedním z bezpečných sídel Adolfa Hitlera. Pod zámkem se nachází rozsáhlý a rozvětvený systém doposud neprozkoumaných podzemních chodeb, které by snad mohly ukrývat jantarovou komnatu. Rudá armáda areál zámku značně zdevastovala. Rekonstrukce proběhla až v 70. letech minulého století. Dnes je Książ přístupný veřejnosti a kromě samotného zámku nabízí i prohlídku hospodářských budov, konírny nebo třeba zříceninu hradu Starý Książ.

Zámek Czocha – zámek s vazbou na české území

Zámek Czocha, jenž se majestátně vypíná na vysokém skalnatém žulovém ostrohu nad Lešňianským jezerem, byl původně jedním z hradů, které nechal v 2. polovině 13. století na hranicích českého království s Polskem vystavět Václav II. s cílem vybudovat obrannou linii proti nájezdům tatarských kmenů. Původně zde stávala tvrz s obrannou a strážní věží. Mohutný hrad z něj nechal vybudovat po roce 1315 Jindřich Javorský, který panství získal sňatkem s Eliškou Rejčkou, dcerou Václava II. Následně se zde vystřídalo několik majitelů, nicméně součástí Koruny České bylo panství až do 18. století, kdy území Dolního Slezska připadlo Prusku.

Vraťme se ale do 15. století, kdy hrad dobyli husité a od té doby postupně ztrácel svou obrannou funkci. V 16. století přešel hrad i s okolním panstvím pod správu Nosticů, kteří jej vlastnili následujících 250 let. Tento šlechtický rod stojí za nákladnou přestavbou na reprezentační renesanční zámecké sídlo. Legenda praví, že dostatek financí poskytla blízká naleziště zlata. Tyto domněnky potvrzují například názvy okolních obcí Zlotý sen, Zlotniky atd.

Začátkem 18. století koupili zámek a panství Uechtritzové. V roce 1753 jej pak zachvátil mohutný požár, který zničil téměř vše kromě obvodových zdí. Rekonstrukce trvala 5 let. V roce 1909 koupil zámek doutníkový magnát Ernest Gützov, který jej za pomoci císařského architekta Bodo Ebhardta nechal přestavět v duchu goticko-romanticko-renesančního slohu. Inspirací mu byla rytina hradu z roku 1703. Během přestavby bylo mimo jiné vybudováno na 40 tajných chodeb. Gützov na zámku shromáždil bohaté sbírky nábytku, zbraní, obrazů nebo např. vzácných vín a technických novinek. Udržoval blízký a přátelský vztah s rodem Romanovců, kteří se zde ukrývali po roce 1917. Za druhé světové války hostil nacistického konstruktéra raket Wernera von Brauna a umožnil zde zřídit školu šifrantů abwehru.

Dnes je na zámku konferenční centrum a hotel, ale část areálu je přístupná i veřejnosti. Návštěvníci se mohou nechat zlákat množstvím stále nezodpovězených otázek. Stále totiž nevíme, proč je na zámku tolik tajných chodeb, proč bylo na začátku 20. století odvezeno na 5 000 m3 zeminy a kam se ztratily plány rekonstrukce. A také… kde se nachází údajný zlatý poklad?

Suloszowa – Pieskowa Skała

Královský vévoda a pozdější král Vladislav Lokýtko nechal na místě zdejšího zámku a nedalekém skalním ostrohu Kocica postavit v první polovině 14. století jednoduchou dřevěnou tvrz. Nejspíš až jeho syn Kazimír Veliký se rozhodl pro rozsáhlejší úpravy a stavbu kamenného hradu. V roce 1422 přešel hrad s okolními vesnicemi do dědičné správy královskému podkomořímu a vojvodovi Petrovi Szafrańiecovi. Jeho rodina vlastnila hrad a panství až do roku 1608, kdy rod vymřel po meči.

Po roce 1608 hrad několikrát změnil majitele, než jej v roce 1640 získal Michał Zebrzydowski, který jej nechal opevnit a barokně přestavět. Během válek se Švédy byl hrad několikrát silně poškozen a v roce 1718 dokonce vyhořel. Nákladná oprava s sebou přinesla nové stavební úpravy a instalaci velkorysého vybavení. Od roku 1842 zde nový vlastník Jan Mieroszewski začal shromažďovat rozsáhlé umělecké sbírky. Ty ale byly bohužel zničeny o 8 let později při dalším požáru. Další rozsáhlé poškození přineslo lednové povstání v roce 1863 a odstřelování ruskou armádou. Mieroszewski se o rok později pustil do další náročné rekonstrukce, která trvala do roku 1877. Zámku však chyběla potřebná údržba, a tak až do roku 1902 chátral. V tu dobu jej koupila akciová společnost „Zamek w Pieskowej Skałe“, která zde zřídila penzion s letním provozem. Po druhé světové válce se zámek dostal do státní správy a v roce 1968 byly dokončeny rekonstrukční práce, které daly stavbě dnešní podobu.

Warszava – Zamek Królewski

Královským hradem, v polštině Zamek Królewski, označujeme oficiální sídlo polských panovníků ve Varšavě. Polští králové tu měli až do konce 18. století své osobní komnaty a byly zde zřízeny i kanceláře královského dvora. V letech 1926–1939 byl hrad sídlem polského prezidenta.

Na konci 13. století (za vlády mazovského knížete Konráda II.) zde stávalo „jen“ dřevěné hradiště, kterému se říkalo Malý dvůr. Gotický hrad nechal vystavět v letech 1407–1410 Janusz I. Starší. Od té doby sloužil celý areál jako knížecí sídlo a od roku 1526 jako královská rezidence. Přestavby v následujících stoletích víceméně kopírovaly hlavní architektonické slohy.

Celý areál královského hradu byl vážně poškozen leteckými nálety a dělostřeleckým odstřelováním během německé invaze do Polska na začátku druhé světové války. Jen těžko nahraditelné následky měly i škody vzniklé v roce 1944 v průběhu Varšavského povstání. Rozsáhlé rekonstrukční práce byly zahájeny v 70. letech minulého století. V roce 1974 pak byly znovu uvedeny do provozu hradní věžní hodiny. Jednalo se o symbolický okamžik, kdy se ručičky hodin rozběhly ve stejný čas, kdy je zastavil zásah německé bomby.

V současné době slouží prostory královského zámku částečně výstavním prostorám Národního muzea a částečně jako reprezentační prostory při pořádání slavnostních událostí a státních recepcí. V roce 1939 při nacistickém obléhání Varšavy bylo mnoho uměleckých děl ukryto v domech a sklepích v okolí Varšavy. Dnes se tyto umělecké skvosty opět nacházejí na svém místě, a návštěvníci tak mohou obdivovat např. dva potréty od Rembrandta van Rijna z roku 1641 – Dívka v klobouku a Učenec při pultu. K vidění je toho ale samozřejmě mnohem víc.

Kwidzyn – křižácký hrad na řece Liwě

Město Kwidzyn na řece Liwě založili křižáci v roce 1233. O dalších 67 let později, v roce 1300, vystavěli i mohutný hrad s katedrálou. Bylo zvoleno velmi zajímavé architektonické řešení celé stavby, kdy byly hrad a katedrála spojeny do jednoho komplexu. Areál byl dokončen v druhé polovině 14. století a vedla do něj jediná přístupová cesta přes hluboký příkop, která byla opatřena padacím mostem.

V roce 1798 došlo k výraznému poškození hradu, kdy Prusové (ve snaze získat stavební materiál) zničili celá dvě hradní křídla. Po roce 1920 bylo město s hradem připojeno k Východnímu Prusku. Během druhé světové války v něm sídlila škola Hitlerjugend. V lednu 1945 zde sovětská vojska zřídila polní nemocnici.

Každý hrad má svůj symbol. V případě Kwidzynu je to tzv. gdanisko. Jedná se o věž s dlouhou chodbou stojící na pěti sloupech. Chodba měla poněkud pikantní užití, jedná se totiž o jednu z největších latrín v Evropě.

Trojitá klenba katedrály sv. Jana ukrývá unikátní fresky ze 14. století a portréty německých rytířů. Kaple blahoslavené Doroty z Matovů vypráví smutný příběh o světici, která zde byla za živa zazděna a v kapli žila 14 měsíců. Legenda praví, že tři okénka, která se v této místnosti nacházejí, měla tři funkce. Jedno směřovalo k nebi a Dorota díky němu mohla rozmlouvat s anděly. Z okénka na straně mohla žehnat poutníkům, kteří do katedrály přicházeli, a konečně díky třetímu okénku směřujícími do katedrály jí mohla být denně umožněna zpověď a mohla poslouchat mši svatou.

Lańcut

Historie zámku Lańcut sahá do raného středověku, kdy zde král Kazimír Veliký v roce 1349 založil město. Původní hrad stával na kopci v severní části města. Zámek, který můžeme obdivovat dnes, nechal v letech 1629–1642 postavit Stanisław Lubomirski. Ve své době to bylo veskrze velmi moderní sídlo, na jehož stavbě se podíleli Maciej Trapola, Krzysztof Mieroszewski, Tylman z Gamerenu a Giovanni Battista Falconi.

Ve druhé polovině 18. století nechala Izabela Lubomirska za pomoci významných umělců a architektů (Szymon Bogumił Zug, Jan Christian Kamsetzer, Christian Piotr Aigner, Fryderyk Bauman a Vincenzo Brenna) zámecký areál rozšířit a Łańcut se stal jednou z největších zámeckých rezidencí v Polsku. V 70. letech 19. století se začalo s budováním rozsáhlého zámeckého parku.

Další významná přestavba proběhla v letech 1889–1911 pod vedením francouzského architekta Armanda Beaugue. Rekonstrukce se týkala všech podlaží a během stavebních prací byla do všech částí zámku zavedena voda, vybudována kanalizace a přivedena elektřina. Tato důkladná a po všech stránkách nákladná rekonstrukce učinila ze zámku jednu z nejluxusnějších rezidencí v kontinentální Evropě a stala se oblíbeným místem setkávání šlechty, diplomatů a bohatých průmyslníků.

I dnes patří zámek k nejkrásnějším šlechtickým sídlům v Evropě. Návštěvníci mohou obdivovat zejména bohatě zařízené interiéry a sbírky předmětů každodenní potřeby nebo expozici kočárů.

DALŠÍ VÝBĚRY HRADŮ A ZÁMKŮ: ČESKÁ REPUBLIKA, SLOVENSKO, NĚMECKO, RAKOUSKO