Tajemství dinosauřího maskování odhaleno
Dinosaura byste v lese přehlédli.
Dinosauřích zkamenělin máme hodně, ale jak byli tito tvorové zbarvení? Byli pestří, nebo naopak maskovaní. Díky nálezu dinosauřích pigmentů a spolupráce vědců a umělců známe zbarvení pravěkého psittacosaura
Pokud bychom odborné jméno dinosauřího rodu Psittacosaurus přeložili do češtiny, znělo by poněkud legračně: papouščí ještěr. Tento dvoumetrový tvor byl býložravec, běhal po zadních končetinách a většinu těla měl pokrytou šupinami. Laikovi by mohl na první pohled vzdáleně připomínat dravého a velmi populárního tyranosaura. Pobíhal po poměrně rozsáhlém areálu zaujímající plochu dnešního Thajska, kusu Číny, Ruska a Mongolska.
Před několika lety byl publikován nový objev tohoto rodu se zachovaným fragmentem zkamenělé kůže a dochovaným zraněním, které mu způsobil pravděpodobně některý z dinosauřích predátorů. Aktuálně odborný časopis Current Biology publikoval výzkum popisující vzor jeho kůže. Výzkumníci se spojili s umělci, aby světu představili 3D model ve skutečné velikosti a reálných barvách
Jak byl tedy „papouščí ještěr“ barevný a co nám zbarvení prozrazuje? Podle autorů studie žil v prostředí s rozptýleným světlem, v němž se střídaly světla s pruhy stínů. Odpovídá tomu světlé zbarvení spodní strany hlavy a „maskovací“ pruhovaný vzor patrný pří pohledu shora. Hrudník byl pigmentovaný více než podbřišek. Nejednalo se tedy o pestrého ještěra, který by výrazným zbarvením zastrašoval nebo upozorňoval na svou nebezpečnost, jako to dělají některé druhy hadů (korálovci), hmyz (nápadně pruhované vosy) nebo prudce jedovaté žáby pralesničky. Naopak zbarvení mělo „maskovací“ účinek. Pokud bychom to měli přirovnat k některému z dnes žijících živočichů, nabízejí se lesní druhy antilop, jako například pruhovaný bongo. Barevně zřejmě převládaly tóny patřící do tohoto typu ekosystému (zelená, hnědá), přičemž pruhy „rozbíjely“ obrys těla, podobně, jako je to dnes běžné na uniformách vojáků.
Spoluautor studie, Jakob Vinther z the University of Bristol se domnívá, že životním prostředím psittacosaurů byl les. "Byli jsme nesmírně překvapeni, jak použité zbarvení účinně fungovalo jako kamufláž,“ řekl po zasazení modelu pro prostředí. Tento konkrétní druh žil v severovýchodní Číně v období před 133–120 miliony let.
Pečlivá práce vědců i umělců vedla nejen k vytvoření modelu, ale rozšířila i další znalosti o životě dinosaura, který byl blízký příbuzný rohatých triceratopsů. Ostré rozhraní světlých a tmavých částí těla podporuje teorii, že žili v prostoru s hustým stromovým závojem, tedy pod baldachýnem z listí.
Text: Topi Pigula