Stojící i zničená: prohlédněte si moderní opuštěná města

Opuštěna vlivem katastrofy

Naší první kategorií jsou lidská sídliště, které byly vystavěny v nesprávný čas na nesprávné místě – jednoduše řečeno, podlehla blízkým přírodním vlivům.

Centralia

V roce 1962 vypukl v uhelném dole v americké Centralii požár, který trvá dodnes. V důsledku tohoto se z tradičního amerického městečka o cirka tisíci obyvatelích pomalu ale jistě stahovala skoro celá jeho populace – zdejší podmínky byly zkrátka příliš rizikové. Dnes v Centralii žije kolem deseti lidí, kteří zde setrvávají navzdory skutečnosti, že pošta v roce 2002 zrušila i směrovací číslo městečka. Většina budov byla srovnána se zemí, jak se ostatně můžete přesvědčit „na vlastní oči“.

Plymouth

Karibský ostrov Montserrat byl lidmi obýván tisíce let před letopočtem, během 17. století jej kolonizovali Britové a později zde založili město Plymouth. V roce 1995 se na Montserratu však probudila dlouho neaktivní sopka a Plymouth byl dočasně evakuován. Vše se zdálo být pouhou dočasnou nepříjemností, o dva roky později ovšem došlo na další erupce, jejichž vlivem byl Plymouth definitivně vyklizen – velmi rychle byl sopkou pohřben pod metrem a půl sopečného popela. Montserrat jako takový je stále obýván, čtyřtisícový Plymouth však obnoven nebyl.

Chaitén

Taktéž čilský Chaitén postihla sopečná erupce, stalo se tak v roce 2008. Město bylo opuštěno, následně jej vlivem erupce postihly fatální povodně. V roce 2011 se však Čile rozhodlo město znovu vystavět v původní lokaci.

Pripjať

Na závěr první poloviny přehledu opuštěných měst jsme ponechali jednu známou výjimku z pravidla – ukrajinský Pripjať, zanechaný svému osudu vlivem nikoliv přírodního neštěstí, ale havárií černobylské jaderné elektrárny. Jeho příběh je natolik známý a Pripjatí si ostatně sami můžete projít jak virtuálně, tak i v rámci turistických zájezdů, že nemá smysl ji věnovat větší prostor...

Opuštěna vlivem ekonomiky

Není však třeba katastrofy, aby ulice zely prázdnotou. Monstrózní plány opuštěných, resp. často ještě nezabydlených měst souvisejí i s aktuálním stavařským boomem v Číně. Právě zde dochází na razantní podporu ekonomického růstu budováním moderních městských komplexů "na zelené louce", nově vybudované domy se však mnohdy pohybují nad platební možnosti potenciálních obyvatel.

Malá Paříž neboli Tianducheng

Poblíž Šanghaje tak například v roce 2007 vyrostla zmenšená kopie pařížského centra, včetně zmenšeného modelu Eiffelovy věže. Celkově by Tianducheng zvládl ubytovat až 100 tisíc lidí, jeho aktuální populace se však pohybuje pouze kolem 2000.

Chenggong

Dalším podobným příkladem jsou i nově vybudované čtvrti jihočínského města Chenggong. U toho však současná zabydlenost činí již něco kolem 10%, nicméně v brzkých letech se očekává další výrazné navýšení.

Novi Cidade de Kilamba

Angolské město Novi Cidade de Kilamba začalo v roce 2007 vznikat jako projekt místního rozvoje financovaný Čínou. Na 8,8 čtverečních kilometrech vyrostlo 25 tisíc bytů, které mohou pojmout až 1% angolské populace. Součástí je i 17 škol a plně fungující sítě, město však láká nové a dostatečně movité obyvatele tak pomalu, že president Dos Sandos musel vytvořit speciální dotační zákon určený k jeho zabydlení.

Opuštění města se však neomezuje pouze na nové projekty – podobně se s lidskými bydlišti zachází od nepaměti.

Kolmanskuppe

Jedním z mnoha typů starších "měst duchů" je tak namibijský Kolmanskuppe, založený v roce 1908 během diamantové horečky, a opuštěn po první světové válce vlivem propadu cen drahokamů. Dnes jeho stavby, zpola zaváté písečnými dunami, působí jako vizuál post-apokalyptického filmu.

Smutné příklady na závěr

Oradour-sur-Glane

Někdejší vesnice Oradour-sur-Glane je známa jako památník teroru druhé světové války. Zničena byla v roce 1944 jednotkami Waffen-SS. Masakr obyvatel přežilo pouze několik desítek lidí, ironií osudu se sem přitom nacisté vydali osvobodit důstojníka údajně zajatého odbojáři ve vesnici Oradour-sur-Vayres – a do Oradour-sur-Glane tak dorazili vlastně omylem. Francouzský prezident Charles de Gaulle se po válce rozhodl, že Oradour-sur-Glane bude ponechán v původním stavu, poblíž však vyrostla nová vesnice téhož jména.

Tawergha

Doklad o tom, že historie se opakuje, přináší i libyjské město Tawergha. To bylo vylidněno během libyjské občanské války v únoru 2011. Před ní zde pobývalo kolem 30 tisíc obyvatel, historie Tawerghy dokonce sahá až do dob starověké Římské říše. Tawergha se ovšem stala dějištěm významné bitvy mezi rebely a pro-vládními silami. Poté, co na 12. srpna 2011 rebelové Tawerghu obsadili, zde údajně mělo dojít k etnickým čistkám z politických i rasových důvodů. Zločiny proti lidskosti poté potvrdily vyjádření Amnesty International i Spojených národů.

Ladislav Loukota