Salámovníky jsou požehnáním pro africkou zvířenu, lidé ale jejich plody nejedí. Dívejte se na Prima ZOOM

Jih Afriky je drsné prostředí. Během čtyřměsíčního období sucha v povodí řeky Lungwy je většina rostlin ve vegetativním klidu. Tráva usychá a stromy jsou téměř holé, aby sucho přežily. Existuje ale jedna výjimka – kigelie africká neboli salámovník. Tento zázračný strom během pouhých dvou týdnů shodí staré suché listy a získá nové. Na svěží porost okamžitě útočí housenky. Ty jsou zdrojem energie pro paviány, kočkodany, ale i veverky. A na čerstvých listech si pochutnávají i žirafy. Salámovník je tak jedním ze životodárných stromů Afriky. Dokument Africké životodárné stromy sledujte na Prima ZOOM.

Už po prvním měsíci období sucha představují salámovníky (Kigelia africana) jediné ostrůvky zeleně v savaně. Salámovníky jsou přitom asi jediné rostliny, které zde nečekají na spásonosný déšť – jejich hluboké kořeny sahají až ke spodní vodě. Právě v tomto období si tedy mohou dovolit neuvěřitelný luxus – během několika hodin v průběhu noci otevřou své nádherné květy.

Květy jsou ihned potravou pro opylovače, hlavně včely. Jejich nektar ale pijí i papoušci, především agapornisové. Nektar totiž kape z okvětních lístků jako voda. Květy krátce po opylení ze stromu odpadnou, aby pokryly půdu v okolí stromu květinovým kobercem. Celé květy jsou pak zdrojem potravy pro antilopy, hlavně vodušky, impaly a lesoně, kteří by na vysoký strom nikdy nedosáhli.

Plody salámovníků rostou rychle a během pouhých několika týdnů váží až devět kilogramů. Uvnitř je dužina plná spletitých vláken, v níž jsou stovky semínek. Loňské plody padají během celého roku, ale v období sucha jich padá víc, aby udělaly místo těm novým.

Plody jsou cílem hrochů. Ten potřebuje sníst šest průměrně velkých plodů salámovníku, aby nahradil třicet pět kilogramů trávy, kterou obvykle spase. Jeho zvláštní a nepořádný způsob kálení rozptýlí semena salámovníku a cyklus stromu se uzavírá.

Dokument Africké životodárné stromy sledujte na Prima ZOOM.

(mih)