reklama

Koho „tradiční čínská medicína“ vyhubí tentokrát? O život bojují luskouni

Luskou ostrovní Foto: Luskou ostrovníFoto: ;wikipedia commons

O oblibě nosorožčích rohů či čehokoli z tygra v rámci čínské medicíny se ví. I to, že právě to je důvodem jejich kritických stavů. Co se ale neví je smutný fakt, že luskouni jsou na tom podobně.

Vypadá to jako šiška, šupiny to má jako šiška, barvu to má jako šiška. A uteče to na strom, co to je? Tak nějak by mohla znít dětská hádanka směřující k odpovědi: luskoun. Tento hmyzožravý řád savců nejasného evolučního původu s velkými rohovitými šupinami, je doma v jak v části Afriky, tak v Asii. A právě Asie je problém.

 Na jejich jídelníčku se nacházejí převážně mravenci, termiti a další hmyz. Mají bezzubé čelisti a dlouhý jazyk, kterým prozkoumávají mraveniště i termitiště. Čeleď, která vznikla přibližně před 65 miliony lety zaznamenala ústup velkých plazů z povrchu Země a naopak prudký vzestup savců.

Tradiční čínská medicína

Jedna nekorektní úvaha na úvod. Čím více budou chtít být Asiaté zdravější pomocí živočišných medikamentů, tím rychleji budou devastovat svou (a nejen svou) přírodu. Lvi, nosorožci, medvědi a celá řada dalších zvířat, včetně plazů, kteří mnohým Evropanům nepřijdou přáíliš atraktivní, mizí v lékárnách a na černém trhu s lékařskými medikamenty. Nově se "provalilo", jak moc jsou díky tomuto ohroženi luskouni. "Jen mezi léty 2008 a 2016 bylo při 206 raziích zadrženo 21 tun luskouních šupin a 23 000 celých luskounů, celkově by mohlo jít o nějakých 66 000 jedinců," píše Jan Robovský v aktuálním čísle časopisu Vesmír.

8 druhů

Aktuálně vědci zmapovali 8 druhů luskounů, přičemž všichni jsou registrováni v Červené knize ohrožených druhů Světového snazu ochrany přírody (IUCN) a jejich stavy se extrémním tempem tenčí. V čínské medicíně "frčí" luskouní šupiny.

Luskoun krátkocasý (Manis penta-dactyla dalmanni) je nejprimitivnější z čínských savců a přestože je v kolonii a na ostrově Hongkong plně chráněn zákonem, je poptávka po jeho jatečně upraveném mase stále velká. Právě proto dává rozsáhlejší ochranu v jižní Číně smysl. Samotné zvíře je konzumováno, ale větší nebezpečí vyplývá z přesvědčení, že velkou léčivou hodnotu mají sušené šupiny. Ty se popíjí, vaří v oleji, másle, octě, moči..., aby vyléčily různé neduhy. Patří mezi ně nadměrná nervozita a hysterický pláč u dětí, ženy posedlé ďáblem, má léčit malarickou horečku či hluchotu. Pro medicínské účely je ročně z Jávy dovezeno zhruba 4 000 - 5 000 jedinců," pše prestižní magazín Nature. Podle něj jde o obchod, který můžen luskouny přivést až na samou hranici jejich existence.

Text: Topi Pigula

První pražské slůně živě ze ZOO Praha

reklama