reklama

Gévaudanskou bestii a další fantastické dokumenty uvidíte tento týden. Na ZOOMu!

Bestie z Gévaudana Foto: Bestie z GévaudanaFoto: All

Pořádně prozkoumáme historii, přírodu, vesmír i vědu. Těšte se na nejvýznamnější mise NASA. A odhalíme tolik tajemství, že budete žasnout. Prima ZOOM – váš krůček k zábavnému poznávání.

29. 9. 20.00 – Skenování minulosti (Jeruzalém)

Tohle je historie a archeologie pro generaci odkojenou moderními kriminálními vyšetřovacími technikami! Nejmodernější technika skenovaní laserem poprvé odhaluje tajemství ikonických staveb a vědcům i historikům nabízí zbrusu nový nástroj, který jim pomůže vyřešit nepřeberné množství dosud nevysvětlených záhad. Buďte u toho!

29. 9. 21.00 – Ztracené světy II (Stalinovo superměsto)

Sovětský diktátor Josif Vissarionovič Stalin rád ukazoval monumentálnost svého impéria. Proto se ve 30. letech rozhodl pro velkolepou přestavbu Moskvy, která z ní měla udělat největší město všech dob. Hlavním cílem jeho plánu bylo vybudování Paláce sovětů, stavby, která se měla stát obřím centrem plným kaváren, knihoven, obchodů a kanceláří ve středu Moskvy. Gigantická budova měla stát na místě chrámu Krista Spasitele, který Stalin nechal zbourat. Na střeše paláce se měla tyčit Leninova socha. Plány na stavbu paláce však padly v době, kdy do Sovětského svazu vpadla německá vojska, a již nikdy nebyly obnoveny. Stalin rovněž nechal vystavět poblíž Kremlu několik blokových domů, které představovaly luxusní bydlení s chudými byty obyčejných lidí. Do těchto komplexů Stalin nastěhoval vysoce postavené komunistické funkcionáře, které nechával sledovat a často je přímo v těchto domech nechával zatknout. Dalším velkolepým projektem byla výstavba moskevského metra, které mělo svou bohatou výzdobou přinést rozptýlení chudým lidem. Sám Stalin pak nechal pro sebe vybudovat několik tajných podzemních chodeb, díky kterým se mohl nechat v utajení přepravit do svého venkovského sídla.

30. 9. 20.00 – Člověk a divočina (Společný domov)

V dalším dílu se dostáváme do Číny na úpatí pohoří Minshan, kde právě probíhá ambiciózní projekt. Vědci se zde pokoušejí obnovit populaci pandy velké. Jejich odchov v zajetí je velká výzva, ale badatelé udělali ohromný pokrok a jsou v odchovu velmi úspěšní. Ještě náročnější úkol však spočívá v navrácení pand do volné přírody. Z pand se v zajetí stala roztomilá zvířátka podobná plyšovým hračkám. Pro návrat do přírody je v nich ale třeba probudit jejich divoké instinkty. Na základě pozorování jejich chování se vybere jedinec, který prokáže schopnosti přežití. Největším problémem však zůstává, jak zajistit, aby divoká zvířata mohla žít vedle člověka.

1. 10. 18.00 – NASA: Nejvýznamnější mise (Projekt Mercury: Sedm Supermanů)

Vzlétněte ze Země do vesmíru s dokumentárním seriálem NASA: Nejvýznamnější mise. Seznámíte se s dramatickými příběhy o průkopnických a neuvěřitelných misích NASA, které připomenou prvních 50 let dobrodružného zkoumání vesmíru a jeho hranic. Vůbec poprvé můžete žasnout nad dosud nezveřejněnými záběry. Cenný filmový materiál byl převeden do vysokého rozlišení. Uvidíte prapůvodní pokusy programu Mercury vyslat prvního člověka do vesmíru, historické okamžiky přistání na Měsíci, spojení s raketou Sojuz i první „procházku“ ve vesmíru.

1. 10. 19.00 – Tajemství vesmíru II (Mléčná dráha)

Naše planeta Země je součástí sluneční soustavy. O sluneční soustavě víme, že je součástí galaxie Mléčná dráha. Co to je ale Mléčná dráha? Je to především spirální galaxie o průměru 100 000 světelných let, která vznikla před 13 miliardami let a stále se tvoří. I když ji lidé znali už dříve, jako první jí jméno dali staří Řekové. Při pohledu ze Země nemůžeme vidět celou Mléčnou dráhu, vidíme pouze jedno její rameno. Jedná se o rameno, které leží blíže ke středu galaxie. Naše vlastní pozice se nachází 26 000 světelných let od středu galaxie. Planeta Země se sluneční soustavou dokáže oběhnout galaxii za 200 000 let. Víme, že Mléčná dráha je spirální galaxií s příčkou uprostřed. V samém středu galaxie se nachází supermasivní černá díra. Víme, že se nacházíme ve slepém místním rameni mezi galaktickými rameny Střelec a Perseus. Pokročilé formy zkoumání galaxií přinesly i informaci, že Mléčná dráha obsahuje zhruba 200 miliard až 400 miliard hvězd. Víme také, že sluneční soustava za dobu své existence oběhla galaxii pouze osmnáctkrát.

2. 10. 18.00 – Vetřelci dávnověku VI (Poklady bohů)

V jeskyních u řeky Jordán byly nalezeny svitky s náboženskými texty, ale jeden byl jiný – je měděný a podle všeho mluví o pokladu, který by odpovídal 2 miliardám dolarů. Poklad už hledali v Jeruzalémě, ale neuspěli. Dalším historickým pokladem je Šalamounův prsten. Prsten měl pomoci při stavbě chrámu v Jeruzalémě, například i tím, že ovládal démony, kteří se do stavby taky zapojili. Prsten pak ale zmizel a jedna z teorií říká, že ho možná našli templáři. V indickém svazovém státě Kerala zase byly otevřeny tajné komory v jednom chrámu, na chodbách bylo nalezeno zlato a také jedna velká záhada. Všechny komnaty šly otevřít kromě jedné, kterou střežily troje dveře. Poslední dveře neměly kliku ani západku, střežily je dvě železné kobry a komora prý byla pod mocnou kletbou. Komora by prý mohla obsahovat smrtelné zbraně, o kterých se mluví ve starých indických textech. Zbraně by samozřejmě měly být mimozemského původu, komora dosud nebyla otevřena. A jaké světové poklady ještě mohou mít zdánlivou souvislost s mimozemšťany?

2. 10. 19.00 – Tajemství dětské mumie

Hluboko v katakombách pod městem Palermo se v podzemí kapucínského kláštera nachází více než tisícovka mumií. Více byste jich kdekoli na světě hledali marně. Leží ve výklencích, jsou uložené k odpočinku v otevřených rakvích nebo visí na zdech. Nechybí mezi nimi ani jedna, jež je považována za nejlépe uchované tělesné pozůstatky na světě. Děvčátko jménem Rosalia Lombardo spočívá ve své skleněné rakvi takřka, jako by jen spalo – a to už téměř devadesát let. Nicméně jak Rosalia, tak ostatní mumie jsou v ohrožení. Těla se začínají rozkládat. První známky se objevily už i na samotné Rosalii. Vědci se ze všech sil snaží zachránit cenné pozůstatky. Aby se jim to podařilo, musí odhalit neznámé tajemství skoro dokonalé techniky mumifikace, jež pomohla až dosud udržet její tělo „při životě“.

3. 10. 19.00 a 19.30 – Mýty a legendy (Vlkodlak z Gévaudanu; Draci)

Ve francouzské provincii Gévaudanu řádila mezi lety 1764–1767 bestie, která napadla stovky lidí. Podle přeživších vypadalo zvíře jako vlk, ale nebyl to vlk. První obětí se stala patnáctiletá holčička. Od té doby se ozývala každý den. Podle obětí, které přežily, to byl pes velký jako kráva, který se při útoku stavěl na zadní. Navíc před útokem prý vídali podivného neznámého muže, který pak zase zmizel. Lidé tedy usuzují, že se musí jednat o vlkodlaka. Vzniklo několik teorií o tom, co vlastně útočilo. Objevily se i takové fantaskní teorie, že se jedná o přeživšího jedince šavlozubého tygra. Méně šílené teorie tvrdily, že se jedná o nějakou exotickou šelmu. Přijdeme záhadě na kloub?

V hrabství Sussex se vypráví příběh o drakovi jménem Knucker. Prý žil v jezeře Knuckerhole v bažinách, kterých bylo v Sussexu ve středověku plno. Prý zabíjel nejen ovce, ale také mladé dívky. Draci jsou uctíváni v každé kultuře. Legendy o dracích mohly vzniknout například díky objevům kostí dinosaurů. Tehdejší lidé si nedovedli představit, že by kosti nepatřily mýtickým postavám. V Německu se zase vypráví legendy spojené s městečkem Königswinter, kde prý přímo nad městem ve skále žil mocný drak. Požadoval, aby k němu jednou za rok přivedli člověka, kterého pak snědl. Další legenda praví, že byl drak popraven Siegfriedem ze ságy o prstenu Nibelungů. V této legendě měl drak hlídat velký poklad.

3. 10. 20.00 – Vláda dinosaurů (Vítězná evoluce)

Všechno, co jste si mysleli, že o dinosaurech víte a znáte, je špatně! V tom, jak vědci nahlíží na dinosaury, došlo během několika posledních desetiletí k revolučním změnám. Nedávné poznatky ze studií dinosaurů odhalují, že šlo o mnohem aktivnější, komplikovanější a barvitější živočichy, než jsme dosud tušili, nebo si vůbec dokázali představit. Spíše než pomalí plazi byli dinosauři jako skotačiví ptáci.

4. 10. 19.00 – Velká odhalení vědy (Země bez Měsíce)

Dokumentární seriál Velká odhalení vědy se v každé epizodě věnuje atraktivním tématům z fascinujících zákoutí vědeckého prostředí. Seriál, který se někdy zaměřuje i na velice komplikované a abstraktní otázky, využívá zajímavých prostředků a postupů, aby jakýkoliv problém zjednodušil a srozumitelně vysvětlil i těm, kterým to ve školní výuce fyziky a chemie vůbec nešlo. Třeba taková cesta do nitra zemského jádra napříč jednotlivými vrstvami je vyprávěna z pohledu hlubokomořského potápěče. Těšte se na odhalování tajemství za hranicemi naší planety, ale i v jejích těžko dostupných zákoutích na povrchu i pod ním.

První pražské slůně živě ze ZOO Praha
TV PROGRAM
Zmrzlá planeta Foto:
17:45 18:45
35%
DNES V TVVodní obři Foto:
20.00
DNES V TVPod hladinou Foto:
21.10
DNES V TVMagnum Force Foto:
20.15
DNES V TVMasakr na střední škole Foto:
22.50
DNES V TVPřístav Foto:
20.15
DNES V TVDivočina Foto:
21.40
DNES V TVSoukromé očko Foto:
20.15
DNES V TVSběratelé kostí Foto:
21.15

reklama

\n