Trekking v údolí Khumbu – Everest base camp, Cho La pass, Renjo pass

Na vlastní oči jsem se chtěla přesvědčit, jestli je trekking v údolí Khumbu skutečně tak jedinečný, jak se o něm říká. Nejlevnější variantou je svézt se autobusem z Káthmándú do Jiri, ale my se kvůli úspoře času rozhodly letět do Lukly, na letiště, které opřádá tolik strašidelných historek.

Letiště Tenzing–Hillary, Lukla, Nepál Zdroj: Martina Labohá

Let na jedno z nejnebezpečnějších letišť na světě

Přestože jsme byly na letišti v Káthmándú první, odletěly jsme poslední. Naše letadlo mělo zpoždění, poněvadž byl včera státní svátek a jakýsi důležitý pán zapomněl poslat ještě důležitější dokument obsahující informace o tom, kdo kdy kam letí. Musím říct, že čekat na někoho v pět ráno snáším mnohem hůře než v 5 odpoledne.

Nakonec jsme se pána i jeho dokumentu dočkali a nastoupili do českého letadla Moravan. Vešlo se nás tam 21 včetně českého pilota. Češi jsou prostě všude.

Přečtěte si také:

Už samotný let byl velkým zážitkem. Létání nepatří mezi mé oblíbené aktivity, a tak jsem ocenila, že se toho dne nekonaly žádné velké turbulence a že jsme nehavarovali, o čemž jsem si většinou jista, že se musí stát.

Vrcholky Himálaje na nás vykukovaly zpoza mraků, pod námi se rozléhala zelená políčka, ve vyšších nadmořských výškách se tyčily zasněžené smrčky a já měla pocit, že se jich břichem letadla musíme každou chvilkou dotknout, jak nízko jsme letěli. A nakonec ta přistávací dráha, o které kolují strašidelné historky a která z dálky vypadá jako krátká, slepá ulička uprostřed hor.

I tuto část jsme přežili a kromě toho, že mi nedorazil batoh, se nic dramatického nestalo.

Let do Lukly. Nepál Zdroj: Martina Labohá

Trekking v údolí Khumbu. Cho La pass. Nepál Zdroj: Martina Labohá

Namche – to jsou kavárny, wifi a hromady lidí

Vesnice Namche Bazaar leží v 3440 m a je menší, než jak jsem si ji představovala. Nachází se v kopci, mezi majestátními horami Kongde Ri (6187 m) a Thamserku (6623 m).

Nejhezčí výhledy na Namche Bazaar se vám otevřou při návratu z aklimatizačního výletu z Khumjungu a nemocnice založené již zmíněným Edmundem, v Khunde.

Pohled na Namche, Nepál Zdroj: Martina Labohá

Mísí se tu ve mně protikladné pocity. Krása okolí v kombinaci s počtem turistů a obchodů mi nejde do sebe.

V Namche najdete vše, co potřebujete. Od banky a bankomatu, přes poštu, outdoorové obchody, lékárnu, po běžně dostupné wifi připojení. Můžete si tu dát jačí steak s hranolky, borůvkový cheesecake, čokoládový donut či dort s vanilkovou polevou a mnoho dalších zákusků. Výjimkou není ani espresso, cappucino či café laté.

Výhledy na Ama Dablam, Nepál Zdroj: Martina Labohá

Vyrazíte-li po osmé hodině ranní, připravte se na fronty

Jsem ráda, že jdeme samy, bez průvodce a nosiče. Můžeme vyrazit, kdy chceme, a nikdo nám neorganizuje čas. Z Namche většina výprav vychází po osmé hodině ranní, takže pokud nemáte rádi mačkanice, snaže se vyjít dříve.

Ani tak se patrně nevyhnete velkým skupinám trekařů a oblakům prachu za trousícími se jaky. I to však patří k místnímu autentickému, zážitku.

Kolik kýblů si přejete aneb nepálská sprcha

Když mě po několika dnech v horách začíná nesnesitelně svědit hlava a vlasy vytvoří jeden velký dred, je čas vyzkoušet nepálskou sprchu. Protože jsme nevěděly, že některé lodge mají skutečnou sprchu, rozhodly jsme se umýt v místě, kde prodávali horkou vodu po kýblech.

Koupila jsem si jeden kýbl horké vody, načež mě pán zavedl do jakési venkovní kadibudky vedle lodge. Přeběhl mi mráz po zádech, protože byla strašná zima a sluníčko rychle zapadalo za hory.

Horká voda v kýblu rychle chladla, a tak nebyl čas na hrdinství. Hbitě jsem se svlékla a chodidla se mi začala nepříjemně lepit k namrzlé zemi a všudypřítomnému ledu. Pomocí nerezového džbánku jsem se polévala vodou, což bylo příjemné pouze v momentu, kdy se teplá voda dotýkala kůže. Pak nastalo peklo. Usušit se, obléknout a nezmrznout u toho se zdálo jako nadlidský úkol.

Gokyo Ri – sen, nebo skutečnost?

Celých 18 dní v horách bylo jedinečných a na itineráři bych neměnila vůbec nic. Ptáte-li se, která část treku nám učarovala nejvíce, vybraly bychom tyto tři destinace – Tengboche, Gokyo a okolí Thame.

Pokud chcete být sami, stačí odbočit z hlavní trasy mířící do base campu. Nepál Zdroj: Martina Labohá

Noc u kláštera v Tengboche byla chladná, ale obloha plná hvězd a výtečný jablečný koláč s drobenkou dokresloval klidnou atmosféru místa, kde se mnoho trekařů nezastaví na více než 10 minut. Gokyo a vyhlídka Gokyo Ri je něco tak nádherného, že jen těžko uvěříte, že nejde o namalovaný obraz, ale o skutečný výhled.

Výhledy z Gokyo RI. Nepál Zdroj: Martina Labohá

Během výletu z Thame k Parchamo view lodge jsme potkaly pouze jednoho turistu. Toho dne se na obloze tvořily zajímavé mraky, teplota byla o poznání vyšší než předešlé dny a profukoval příjemný větřík. Pohodu a klid, který jsme v horách hledaly, jsme našly právě zde.

Zajímavé mraky při cestě k Parchamo view lodge, Nepál Zdroj: Martina Labohá

Kudy se vydat – náš itinerář

Rozhodly jsme se pro okruh z Lukly přes Namche Bazaar a Dingboche do Gorak Shepu. Poté, co jsme se vyškrabali na Kalapatar, vzaly jsme to přes Cho La pass do Gokya.

Drahuš a Pumori, Nepál Zdroj: Martina Labohá

Mount Everest a vycházející měsíc. Nepál Zdroj: Martina Labohá

Omámeny vyhlídkou Gokyo Ri, pokračovaly jsme dále přes Renjo pass do Thame, odkud jsme se vydaly zpět do Namche a Lukly.

Poté, co odbočíte směr Cho La pass, opadnou davy lidí a nosičů a vy budete mít hory sami pro sebe. Potenciální trasy se liší podle toho, kolik máte času. Pokud máte dva týdny, inspirujte se naším itinerářem, který se dá snadno na 14 dní zkrátit.