ZOOMujeme kolem světa Chorvatsko: Znáte největšího mlže Jadranu?

Nobilis znamená vznešený

Český název těchto opravdu velký mlžů zní kyjovka šupinatá, což odkazuje na tvar lastur. Není potřeba zrovna velké představivosti, aby si člověk představil kyjovku jako zbraň. Tvrdá je dost a její zúžený konec se dá dobře uchopit. Ovšem druhový název nobilis převedený do češtiny znamená vznešený, což nemá na první pohled příliš logiku. Mlž porostlý řasami navíc plný jakýchsi „bradavic“ málokomu může připadat vznešený, byť jeho velikost by něco takového mohlo naznačovat.

Kyjovka šupinatá je druhem jedlým, přestože z blízce příbuzného Pinna muricata byla izolována pestrá směs toxinů. „Tito měkkýši nejsou primárně jedovatí. Jed v jejich tělech pochází z potravy a pouze se v nich ukládá. To způsobuje, že jejich toxicita a nebezpečnost pro člověka je závislá na místě a době jejich sběru,“ píše prof. Patočka na webu toxikology.cz. I když se píše o jeho vzácnosti, dá se najít na mnoha místech Středozemního moře. Jedním z nich je chorvatský Umag, kde se kousek od pláží, v hloubce kolem 150 cm, nachází rozsáhlá kolonie, takže koupající se turisté na ně mohou bez problémů šlápnout. Kyjovky totiž žijí na písčitém dně, částečně zabořené do písku a ukotvené v něm pomocí jemných vláken. Autoři studie publikované v Environmental Monitoring and Assessment zmiňují druh jako ohrožený, který na studované lokalitě v Jónském moři u pobřeží Itálie žije v hloubkách 3–16 m v hustotě 0,1–0,7 jedinců na hektar. To je v porovnání s chorvatským Umagem je opravdu „slabota“ , protože tam se na hektar vyskytovaly desítky jedinců.

„Hedvábí“ z mlžů

Aby se kyjovky udržely v pískovém dnu, produkují pomocí zvláštních žláz byssová vlákna, která mohou být dlouhá až 6 centimetrů. Ve starověku se z nich vyráběl zvláštní druh "mořského" či "byssového" hedvábí ze kterého se ve starověku a středověku vyráběly jemné rukavice, šátky či čapky. Byzantský historik Prokopios z Kaisareie (cca 500–565 n. l.) tvrdí, že ve válkách mezi Persií a Byzancí (kolem 550 n. l.) dostali arménští satrapové jako odznak své moci od římského císaře pláště utkané z byssového hedvábí. Běžný rolník či měšťan si takovéto módní doplňky dovolit nemohl, jejich nošení bylo vyhrazeno jen šlechticům.

Chorvatsko je z hlediska české turistiky nejnavštěvovanější zemí, každoročně tam vyjíždí stovky tisíc našinců. Někdo se na „válení u pláže“ může dívat skrz prsty, ale i „plážový povaleč“ může vidět přírodní zajímavost. Pokud ví, kam se dívat.

Text: Topi Pigula