Největší mlž Jadranu v ohrožení: Chorvatskou ikonu likviduje záludný parazit

Chorvatsko je z hlediska české turistiky nejnavštěvovanější zemí, každoročně tam vyjíždí stovky tisíc našinců. Někdo se na „válení u pláže“ může dívat skrz prsty, ale i plážový povaleč může vidět přírodní zajímavost. Pokud ví, kam se dívat.

Kyjovka šupinatá

Jednou takovou zajímavostí jsou obří mlži z Jadranu, kterým česky říkáme kyjovka šupinatá (Pinna nobilis), což odkazuje na tvar lastur. Není potřeba zrovna velké představivosti, aby si člověk představil kyjovku jako zbraň. Tvrdá je dost a její zúžený konec se dá dobře uchopit. Ovšem druhový název nobilis znamená v překladu vznešený, což nemá na první pohled příliš logiku. Vždyť mlž porostlý řasami, navíc plný jakýchsi „bradavic“, málokomu může připadat vznešený.

Čtěte více: Největší jedovatý had Afriky zabije člověka už dvěma kapkami jedu. Podívejte se, jak loví

Celebrity

Matěj Hádek už nepátrá pod hladinou na Slapech. Jeho postavu vyslali do vln Jadranu

Kyjovka šupinatá je druhem jedlým, přestože z blízce příbuzného Pinna muricata byla izolována pestrá směs toxinů. „Tito měkkýši nejsou primárně jedovatí. Jed v jejich tělech pochází z potravy a pouze se v nich ukládá. To způsobuje, že jejich toxicita a nebezpečnost pro člověka je závislá na místě a době jejich sběru,“ píše prof. Patočka na webu toxikology.cz. I když se píše o vzácnosti kyjovky, dá se najít na mnoha místech Středozemního moře.

Jedním z nich je chorvatský Umag, kde se kousek od pláží, v hloubce kolem 150 cm, nachází rozsáhlá kolonie, takže koupající se turisté na ně mohou bez problémů šlápnout. Kyjovky totiž žijí na písčitém dně, částečně zabořené do písku a ukotvené v něm pomocí jemných vláken. Autoři studie publikované v Environmental Monitoring and Assessment označují druh za ohrožený, ostatně ve studované lokalitě v Jónském moři u pobřeží Itálie žije v hloubkách 3–16 m v hustotě 0,1–0,7 jedinců na hektar.

To je v porovnání s chorvatským Umagem opravdu mrzké číslo, protože tam se na hektar vyskytovaly desítky jedinců. Kyjovky dnes bohužel čelí celé řadě problémů. Ohrožoval je nelegální rybolov, ztráta přirozeného prostředí, změny klimatu a v poslední době i parazit Haplosporidium pinnae, který infikuje pojivovou tkáň kyjovky, vytváří spory a postupně mlže usmrtí.

„Hedvábí“ z mlžů

Aby se kyjovky udržely v pískovém dnu, produkují pomocí zvláštních žláz byssová vlákna, která mohou být dlouhá až 6 centimetrů. Ve starověku se z nich vyráběl zvláštní druh mořského či byssového hedvábí, z něhož se posléze vytvářely jemné rukavice, šátky či čapky. Byzantský historik Prokopios z Kaisareie (cca 500–565 n. l.) tvrdí, že ve válkách mezi Persií a Byzancí (kolem 550 n. l.) dostali arménští satrapové jako odznak své moci od římského císaře pláště utkané právě z byssového hedvábí. Běžný rolník si takovéto módní doplňky dovolit nemohl, jejich nošení bylo vyhrazeno jen šlechticům.

Zdroj: IUCN / Animalia / ScienceDirect