VIDEO: Vidíte na noční obloze velké tmavé skvrny? Jde o zárodky nových hvězd. Více dnes na Primě ZOOM
Slunce ovlivňuje naše životy víc, než si myslíme. Vznik i současnou etapu vývoje této hvězdy poznejte v dokumentu Zázraky sluneční soustavy dnes ve 22.15 na Primě ZOOM.
Snímky noční oblohy pořízené těmi nejlepšími teleskopy nabízejí ohromný prostor ke studiu zářících hvězd a jejich soustav. Mezi astronomy ale roste zájem o černé oblasti, kde nesvítí ani jedna hvězda. V těchto místech se pohybují ohromná molekulární mračna mezihvězdného plynu tvořená především molekulami vodíku, ale také třeba oxidu uhelnatého. Obří molekulární mračna mohou mít hmotnost až 10 miliónů Sluncí – a hvězdy a zřejmě i planetární systémy z těchto mračen podle všeho také vznikají. Podrobnou kroniku našeho Slunce najdete v dokumentu Zázraky sluneční soustavy dnes ve 22.15 na Primě ZOOM.
Už rané civilizace po celém světě pořídily nákresy toho, čemu říkáme temné konstelace. Například na incké obloze najdeme lamu, křepelku, hada nebo lišku – to vše z temné části Mléčné dráhy. Tyto temné úseky noční oblohy nejsou významné jen pro dávnou astronomii. Nyní víme, že jde o místa, kde se rodí nové hvězdy.
Jde o mračna molekulárního vodíku a jedny z nejchladnějších míst galaxie. Protože teplota je měřítkem toho, jak rychle se předměty pohybují, můžeme soudit, že tato mračna jsou tak chladná, protože se pohybují velice pomalu. Jen v tomto extrémním chladu může gravitace polapit částice tvořící mrak. Uplynou tisíciletí a začnou se zhušťovat.
Tato velmi slabá kondenzace je zformuje do kulovité globule, která se postupně stane velmi hustou a vytvoří se z ní zárodek nové hvězdy. Tmavé „skvrny“ jsou tedy zárodečnými oblastmi formujících se hvězd, ovšem takový proces vyžaduje víc než deset milionů let.
Jak se oblaka vodíku stále více zhušťují, tlak uvnitř roste a začnou se zahřívat, až se nakonec ve středu rozžhaví natolik, že se vodík začne slučovat v hélium. Nastane jaderná fúze. Jádro se zažehne, oblaka už nejsou černá a započne životní cyklus nové hvězdy. Takto se před pěti miliardami let zrodilo i Slunce, a to ze stejného oblaku, jaké dnes můžeme vidět v celé Mléčné dráze.
Kroniku vzniku našeho Slunce i to, jak ovlivňuje naše životy, najdete v dokumentu Zázraky sluneční soustavy dnes ve 22.15 na Primě ZOOM.
(mih)