Znáte utajené poselství československé korunové mince?

První československá koruna byla uvedena do oběhu v roce 1957 a v československých peněženkách měla své místo přes 35 let. Pozadí vzniku návrhu první československé mince však nebylo dlouhá léta známé ani odborníkům ve světě numismatiky. Sochařka zde totiž tajně vyobrazila vězněnou mladou skautku jako tichý protest proti komunistickému režimu.

Námět nejslavnější československé koruny

Za ryze socialistickým motivem dívky sázející lípu se skrývá smutný příběh Bedřišky Synkové, mladé skautky, která byla v padesátých letech odsouzena na několik let do vězení za vlastizradu. Nadšená vedoucí skautské oddílu se provinila tím, že se navzdory režimu odmítla vzdát svého členství v oddíle, který byl součástí jejího života. Nešťastná matka mladé skautky pak o otřesném příběhu své dcery vyprávěla kolegyním v umělecké škole, mezi nimiž byla i sochařka Marie Uchytilová – budoucí autorka návrhu slavné podobizny na československém platidle.

Příběh vzdoru i tiché pomsty

Pocit nespravedlnosti a opovržení vůči komunistické straně vedl sochařku k přihlášce do soutěže o návrh jednokorunové československé mince. A podle portrétu odsouzené Bedřišky nakreslila podobu dívky sázející lípu. Zajímavým a symbolickým detailem na rubu mince také je, že dívka je otočena směrem k západu, tedy zády k Rusku. Přestože návrh původně v soutěži nezvítězil, tehdejšímu ministrovi financí se paradoxně zalíbil natolik, že jeho ražbu stejně prosadil.

Korunová mince tak vlastně byla pro hrstku zasvěcených skrytým symbolem vzdoru vůči tehdejšímu režimu. Pár let poté, kdy komunisté poslali Bedřišku Synkovou do vězení za vlastizradu kvůli lásce ke skautství, obraceli její skrytý pomník denně v ruce, aniž by to věděli. Mince byla v oběhu až do rozpadu Československa na konci roku 1992.