Znáte banán s jedlou slupkou? Japonci už ho mají

S banány máme extrémně dlouhou zkušenost – archeologové odhalili první práci na kultivaci banánovníkových rostlin z doby 8000 let př. n. l. na Nové Guinei. Jaká je současnost? Některé státy mají na exportu banánů postavenou značnou část své ekonomiky. V roce 2015 byla podle OSN produkce banánů 15 milionů tun. Polovina z jmenovaného množství mířila na trh v USA a EU. Představte si, kolik z toho skončilo v podobě slupek jako (bio)odpad.

Banán je gastronomický zázrak

„Když evoluce stvořila banán, měla nebývale šťastnou ruku a člověk její počin dotáhl šlechtěním k dokonalosti,“ zaznělo u stánku s nebývale širokou nabídkou banánů v Mexiku. Není totiž banán jako banán, některé jsou škrobnaté, jiné extrémně sladké. Byť Food and Agriculture Organization of the United Nations (FAO) registruje více než 1000 odrůd, tou převládající je ovšem Cavendish, která je kvůli obrovskému rozšíření na straně jedné a uniformitě DNA na straně druhé poměrně ohrožená.

Pěstování i šlechtění banánů je stále náplní stovek tisíc zemědělců a tisíců vědců. „Banány mají vysoký obsah draslíku a pektinu, což je forma vlákniny,“ říká Laura Flores, odbornice na výživu v San Diegu. Mohou také být dobrým způsobem, jak získat hořčík a vitamíny C a B6.

"Je známo, že banány snižují otoky, chrání před rozvojem cukrovky typu 2, pomáhají při hubnutí, posilují nervový systém a pomáhají s produkcí bílých krvinek. Mají vysoký obsah antioxidantů, které mohou poskytnout ochranu před volnými radikály, s nimiž přicházíme do kontaktu každý den – od slunečního světla až po pleťovou vodu,“ dodává Flores důvody, proč se spotřebě banánů nevyhýbat.

122 korun za banán

Banány se prodávají na váhu a část zaplacené váhy člověk vyhodí. Kdyby se dal banán sníst celý podobně jako například jablko, šlo by nejen o ekonomický pokrok. A právě takovéto banány se dostaly na trh. Z hlediska ekonomiky jde o velmi drsný zásah do rozpočtu. V přepočtu vyjde jeden banán na zhruba 122 korun. "Původním cílem bylo vyrobit lahodný banán pěstovaný bez podpory pesticidů," píše Tetsuya Tanaka, mluvčí společnosti D & T Farm, která za novou odrůdou banánu stojí. Banán Mongee se stal neuvěřitelným, což přesně odpovídá japonskému výrazu mon – gee, doslova „neuvěřitelný banán“. Jen Japonci zkonzumují kolem milionů kusů banánů ročně.

Nová odrůda má mnohem tenčí slupku, čím sice nezmizela její hořká chuť, ale není tak silná a banán sám o sobě je mnohem sladší, což je kombinace, která, alespoň podle těch, kdo už Mongee banán ochutnali, je poměrně lahodná. Tato odrůda zatím nemá přirozené nepřátele, takže není důvod na její pěstování používat pesticidy, což je pro přátele zdravého životního stylu bonusem navíc. Za výzkumem bylo 40 let zkoušek a testování a 500 milionů jenů, což je zhruba 4,3 milionu dolarů. Metoda známá ve světě jako Freeze Thaw Awakening pracuje se zamražování sazenic, během kterého se „probouzejí“ (awakening) ty části banánové DNA, které měly na starosti přežívání rostlin během dob ledových. Právě takové podmínky se vědci snaží napodobit. „Podobným způsobem se dá pěstovat i papája, mangostan a kešu, rádi bychom se zaměřili na produkci pšenice, sójových bobů a kukuřice na Sibiři. Sibiř má spoustu vody a úrodnou půdu," řekl Setsuzo Tanaka, který doufá, že právě toto by mohla být metoda řešení světového potravinového nedostatku.

Text: Topi Pigula