Známe nejhorší typ narcistů. Nejste to náhodou i vy?

Chudák Narcis má ve společnosti velmi špatnou pověst. Nešťastný krasavec z řecké mytologie, který propadl svému vlastní odrazu ve vodě, totiž dal označení jedné skutečně nepříjemné poruše, jež se v lidské psychice projevuje poměrně širokým spektrem způsobů. Ostatně, určitě jste se s někým takovým sami setkali. Jaké typy narcismu tedy známe?

Narcistou podle deníku

V roce 2015 provedl tým vědců sérii výzkumů, v nichž se snažil pochopit takzvaný narcistní perfekcionismus. Tento termín totiž poměrně často slýcháme, ovšem jeho vědecké uchopení je stále ještě vágní. Zahrnuje častou kritiku druhých a přílišnou náročnost požadavků. Že vám to zní povědomě? Aby ne, řada známých osobností právě tyto rysy vykazuje. Jako nejvýraznější příklad z poslední doby poslouží třeba Steve Jobs, ovšem postavy jako Donald Trump či obávaný porotce talentových soutěží Simon Cowell.

Jak výzkum probíhal? Vědci zaúkolovali studenty, aby si vedli deníky; posléze došlo i na zpovídání jejich rodiny a přátel. Analýza zápisů chování a myšlenek obohacená o výpovědi okolí následně dokázala skutečně odlišit dva typy perfekcionismu, které psychologická věda zná. Sebekritický perfekcionismus obrací nároky dovnitř jedince, ten je tedy přísný především na sebe a obvykle nebývá se svými výsledky spokojen. To je pro radostný život rozhodně nešťastné, ovšem z hlediska společnosti se nejedná o tak zásadní problém jako v případě druhého typu.

Perfekcionismus ničí vztahy

Narcistní perfekcionismus je totiž bez přehánění toxický. Lidé s tímto rysem, který ve výrazných případech může přejít až k poruše osobnosti, totiž vyžadují dokonalost i od svého okolí, čímž vytvářejí téměř nesnesitelné prostředí. Ti, kteří s takovými jedinci musejí být v kontaktu, k nim mívají odpor a raději se jim vyhýbají, neboť vědí, že cokoli udělají, bude špatně. Jsou pod velkým tlakem nerealistických očekávání ze strany těch, kteří sami sebe považují za speciální. Hněvivost, konfliktnost, nepřátelství – to jsou charakteristiky narcistních perfekcionistů. Vidí totiž chyby všude okolo sebe, jen v sobě samých ne; a tak nešetří s kritikou, kterou považují za velmi rozumný způsob, jak dát svému okolí najevo, že pány situace jsou oni.

Jelikož se jedná o poměrně nový koncept, ještě není všeobecně uznávaný způsob, jak s ním pracovat. Nejsmysluplněji se zatím jeví terapeutická péče zaměřená na ukazování, kterak takové chování ovlivňuje okolí. Pokud tedy máte někoho takového ve své blízkosti, mějte se na pozoru – vztah s ním rozhodně nebude jednoduchý!

Text: MS