Konec náboženství v USA? Zatím ne, studie však zmapovala obrovskou změnu, z níž církev nemá radost

Proč Američané chodí méně do kostelů a jak to ovlivní jejich víru?

7 Zobrazit galerii

Dubnové vydání odborného časopisu Socius přineslo zajímavou studii ze Spojených států, zabývající se velkými změnami v náboženství. Přesněji řečeno, změnami v tom, jak Američané praktikují víru a kterak se od kolektivního prožívání přesunují k individualismu. Odráží se to na snižujících se návštěvách kostelů, což by ale nemělo víře stát v cestě.

Počet lidí, kteří se v USA označují za tzv. „nones“ – tedy bez formální příslušnosti k náboženství, ale s vírou v něco vyššího – v posledních letech dle studie dramaticky roste. Zatímco na počátku století šlo zhruba o jednoho z dvaceti obyvatel, dnes se už má jednat o více než jednoho ze čtyř.

Společnost mění pohled na náboženství

Podle studie, za kterou stojí odborníci z Cornellovy univerzity, ale není tento trend spojený s úpadkem víry. Spíše se má jednat o odraz širších společenských změn, které kladou důraz na autenticitu, osobní svobodu, individuální naplnění a také nové pohledy na gender a sexualitu. Významnou roli v těchto změnách pak hraje také internet, který umožňuje přístup k široké škále duchovních směrů a komunit bez nutnosti překonávat jakoukoliv vzdálenost.

Lidé se podle vyjádření sociologa Landona Schnabela z Cornellovy univerzity nerozhodli navštěvovat náboženské instituce jen kvůli těmto důvodům či politice, ale spíše kvůli hluboce zakořeněným hodnotám o posvátnosti jednotlivce nebo přesvědčení, že členství v organizaci není v souladu s tím, jakými lidmi chtějí být. „Lidé se cíleně rozhodují následovat to, čemu skutečně věří,“ říká pak Schnabel.

Společnost mění pohled na náboženství

Výzkumný tým se zaměřil na důvody tohoto trendu pomocí dlouhodobé studie, která sledovala více než 1300 mladých lidí během jejich dospívání v letech 2003-2013. Účastníci tohoto výzkumu uváděli, jak často navštěvují náboženské obřady, modlí se o samotě, zda věří v Boha, zda jsou příslušníky nějakého náboženství nebo zda podporují obracení jiných lidí na víru. Výsledky byly jednoznačné – zatímco formální náboženská příslušnost a účast na bohoslužbách prudce poklesla, víra jako taková zůstala relativně stabilní.

Čtěte také: Omlouvají se lidé více nebo méně, když věří, že jim Bůh odpustil? Velký experiment zapojil stovky lidí

Reformy na dohled?

Pokles návštěv kostelů či bohoslužeb byl dle studie nejvýraznější mezi liberály, zejména pak těmi, kteří podporují manželství osob stejného pohlaví nebo právo na potrat. Tento trend však zasáhl i konzervativní a středové skupiny, což naznačuje, že změna je hlubší a širší napříč celou společností. Důležité pak byly také rozhovory s účastníky, kteří mluvili například o silném rozporu mezi svými osobními hodnotami a tím, co zastávají náboženské instituce. Mnozí z nich se proto rozhodli vydat se vlastní cestou a hledat duchovno mimo zavedené struktury.

„Odklon od organizovaného náboženství nevypadá jako prostý materialistický sekularismus, jak si někteří mysleli,“ říká Schnabel. „Nejde o ztrátu víry ve svět, ale o znovuobjevení duchovna skrze něco jiného než kostel,“ uzavírá pak sociolog.

Zdroj: Cornell University, Socius