Zívání je nakažlivé, mezi milenci a rodiči nejvíc
Proč vlastně zíváme? Podle nové vědecké studie to má smysl dokonce evoluční – především mezi členy rodiny.
Skutečnost, že zívání je nakažlivé, už věda prokázala. Podle existujících studií začne zívat zhruba 50 procent lidí, kteří na videu sledují jiného člověka zívat, a to bez ohledu na to, zda jsou sami unavení nebo ospalí.
Nyní se ale hlouběji do této problematiky ponořila nová vědecká studie italských odborníků, kteří zjistili, že zívání je tím nakažlivější, čím bližší vztah k zívajícímu máme, napsal list La Stampa.
Elisabetta Palagiová, zooložka Muzea přírodní historie univerzity v italské Pise, uvádí, že příčiny zívání sice nejsou stále úplně jasné, ale toto gesto se vyvinulo v jistou "společenskou funkci". Proto také podle ní lidé víc zívají, když jsou v nějaké skupině, než když jsou sami.
Podívejte se, jak zívají primáti:
Zívnutí, které je přítomné u bezpočtu živočichů, je nakažlivé jen mezi těmi druhy, které mají pokročilejší inteligenci. U těch se vyvinulo ve způsob komunikace. A ještě konkrétněji – zívnutí v reakci na jiného zívajícího je projevem empatie, tvrdí Palagiová.
Sledováním zívacích zvyků jak u lidí, tak u šimpanzů bonobo tým zooložky Palagiové zjistil, že čím bližší byl vztah jednotlivce vůči zívajícímu, tím pravděpodobnější bylo, že rovněž zívne. Tudíž zívnutí blízkých příbuzných bude nakažlivější než u jen nedávno získaných známých či úplných cizinců, uzavírá studie.