Zárukou světové bezpečnosti jsou švábí roboti, věří americká firma!

Švábi nepatří zrovna mezi lidstvem favorizované tvory. Jsou celosvětově rozšířeni a ve všech oblastech, kam se dostali, jsou hubeni a pobíjeni. Jelikož se dokážou protáhnout neuvěřitelně úzkými štěrbinami, vyskytují se i v místech na první pohled „nedostupných“. Právě tato jejich schopnost inspirovala vědce k vývoji robota, který se jim alespoň v tomto vyrovná.

Na začátku výzkumného programu nazvaný CRAM (Compresible Robot with Articulatid Mechanics) byl velký druh švába Periplaneta americana. Tento původně americký druh doputoval do Afriky roku 1625 a dnes je díky celosvětovému obchodu rozšířen takřka po celé planetě. V porovnání s jinými druhy švábů jde o druh poměrně robustní – dorůstá délky přes 5 cm. To je několikanásobně víc, než dorůstá u nás se vyskytující rus domácí, jehož délka nepřesahuje 2 cm. I přes svou velikost se šváb americký dokáže protáhnout sotva několikamilimetrovou škvírou. „Náš strach a znechucení z toho, že se švábi mohou rychle protáhnout nejmenšími trhlinami, jsou dobře odůvodněné,“ konstatují vědci z University of California v Berkeley. Jejich práce spočívala v pečlivém sledování pohybu švábů v přesně definovaných prostorách a pochopení způsobu, jímž se zvířata protahují těmi nejtěsnějšími skulinami. Pozorovali a zaznamenávali způsob, jakým se šváb dokáže zploštit a i v této velmi nepřirozené podobě se dál pohybovat velkou rychlostí. Vedoucí projektu CRAM Kaushik Jayaram změřil, že švábi bez úhony přečkají tlak rovnající se 900 násobku jejich tělesné hmotnosti. Ze studia pohybu švábů vyplynulo, že pokud je tvor zmáčknut tak silně, že nedokáže správně používat své nohy, používá zvíře k pohybu senzorické ostny vyrůstající z holení.

Vědcům z Berkeley se na základě studia pohybu švábů povedlo sestrojit robota s podobně unikátními vlastnostmi. Kaushik Jayaram se podílel na návrhu a sestrojení miniaturního robota – prototypu určeného k testování. Pro reálnou práci v terénu bude potřeba sestavit poněkud robustnější typ z odolnějších materiálů. Robotický „šváb“ využívá podobných principů pohybu jako ten živý a má i jeho schopnost pronikání do úzkých škvír. Nabízejí se nepřeberné možnosti využití. Představme si, že by s sebou nesl miniaturní kameru. S ní by šlo propátrat místa zasypaná zemětřesením, tornádem či výbuchem sopky a hledat postižené. "V případě zemětřesení musí záchranáři zjistit, zdali je prostor sutin stabilní a bezpečný. Ovšem problémem je, že většina robotů se do sutin neprotáhne. Ale jestliže existuje spousta trhlin, otvorů a kanálů, šlo by vypustit roj těchto robotů, kteří lokalizují přeživší a bezpečné vstupní body pro dopravení první pomoci," uvedl na serveru sciencedaily.com Robert Full, profesor integrační biologie na univerzitě v Berkeley. Nového pomocníka by bezesporu uvítali i speleologové, kterým by pomohl objevovat nové jeskynní prostory.

Na jednu stranu se deratizační firmy snaží o likvidaci nechtěných švábích návštěvníků, na druhou si je vědecká pracoviště chovají v přísně kontrolovaných podmínkách. A není vyloučeno, že na základě jejich výzkumů jednou bude ze sutin vytažen a zachráněn člověk, který by bez pomoci „robošvába“ v temnotě bez pomoci zemřel.

"Prototyp vyšel pravděpodobně na méně než 100 dolarů (2500 Kč)," prohlásil Jayaram. Pokud by se takový přístroj vyráběl masově, mohl by robot vyjít i se senzory a dalším vybavením na necelých deset dolarů za kus.

Text Topi Pigula