Zapomeňte na sklerózu! Čeští vědci znají lék

Vědci z Ústavu experimentální medicíny v současnosti pracují na zavedení léčby amyotrofické laterální sklerózy pomocí kmenových buněk. Do klinických zkoušek v pražské Fakultní nemocnici v Motole bylo zařazeno 13 pacientů. Toto závažné neurologické onemocnění vede k postupnému selhávání životních funkcí člověka, který se s postupující nemocí přestane hýbat, později i polykat až nakonec zemře, řekl profesor Josef Syka.

TOP 8: Nejstarší zvířata světa žila v době Komenského

"O výsledcích se ještě nedá hovořit, protože to chvíli trvá. Začali jsme v polovině minulého roku, ale už se ukázalo, že je to bezpečné a žádný pacient neměl komplikace, ani se nezhoršil," řekla vedoucí vědeckého týmu Eva Syková, která se se svým týmem v ústavu věnuje výzkumu i dalších degenerativních onemocnění a poranění mozku a míchy.

Na výzkumu léčby amyotrofické laterální sklerózy se v ústavu pracuje zhruba pět let. Nálezy u zvířat podle Sykové prokázaly, že je možné zpomalit postup choroby. Na základě toho navrhli vědci klinickou zkoušku, kterou schválil Státní ústav pro kontrolu léčiv.

Vědci a lékaři nyní sledují, zda léčba pomocí kmenových buněk zpomalí chorobu také u lidí. Využívají buňky kostní dřeně, vlastní buňky pacienta, které se vyberou a rozmnoží. "Tento proces trvá přibližně tři týdny, pak jsou pacientovi podány," dodala Syková.

Dva roky a pak konec

Onemocnění podle ní není příliš časté, v České republice se evidují desítky případů. Průměrná délka života pacientů s amyotrofickou laterální sklerózou se podle odborných studií pohybuje zhruba od dvou do pěti let od začátku diagnózy. Pouze deset procent nemocných přežívá déle než deset let.

Nejnovější poznatky ve výzkumu kmenových buněk a jejich využití ve výzkumu léčby onemocnění míchy a mozku budou součástí přednášky, která se uskuteční tuto středu v rámci Evropského týdne mozku v pražské Akademii věd.

Syková se svým týmem pracuje od Nového roku v nově otevřeném Výzkumném centru buněčné terapie a tkáňových náhrad v pražské Krči, které navazuje na Inovační biomedicínské centrum Ústavu experimentální medicíny. Výzkum kmenových buněk a biologických materiálů se zaměřuje na jejich využití k reparacím, regeneracím a náhradám poškozených orgánů a tkání.

ČTK