Za penězokazectví v minulosti... na mučidla

Padělání peněz v historii

Archeologové při průzkumu zříceniny hradu Žampach na Orlickoústecku před časem objevili pozůstatky penězokazecké dílny, která tam fungovala ve 30. letech 16. století. Nález je ojedinělý tím, že se dochovaly písemné záznamy o soudním procesu s kovářem a s jeho společníky, s nimiž mince padělal. Skupina falšovala drobné mince. Z měděného plechu vystřihovali nebo vyřezávali kulaté tvary nebo čtvercové se seseknutými rohy, kterým potom pomocí razidla dali podobu peněz, řekla ČTK archeoložka Východočeského muzea Miroslava Cejpová.

"Z výpovědí, které vyslýchaní uvedli na mučidlech, vyplývá, že kovář byl velmi zručný a razidla byl schopen si sám vyrobit. Uměl i psát a převrátit si písmo na razidlu," uvedla Cejpová. Na postříbření skupina používala jáchymovské tolary a staré groše. Výsledná falza se nenašla, padělatelé po sobě většinu stop zahladili.

Při výzkumu archeologové objevili úlomky technické keramiky, zlomky tyglíků, prubířských misek a kelímků pokrytých uvnitř, ale často i zvenku vrstvami černého, červeného, hnědočerveného, zeleného a šedozeleného skla. Bylo zřejmé, že jde o odpad vzniklý při provozu penězokazecké dílny kováře Jana a jeho společníků.

Kam putovaly padělané peníze

Skupina rozšiřovala padělky v okolí Žampachu, v Žamberku a Dobrušce, ale i na trzích ve Slezsku, především ve Vratislavi. Falza směřovala i do Přibyslavi, Humpolce, Pelhřimova a obcí v jeho okolí. Jeden člen skupiny zajížděl také na Moravu, na Slovensko a do Rakouska. Padělanou měnou platili sami, především ji však nejčastěji v kurzu 2 : 1 prodávali svým odběratelům, kteří ji pouštěli do oběhu na trzích nebo při větších shromážděních lidí, například v Německém Brodě.

Padělatelská dílna fungovala zhruba v letech 1536 až 1539. Kolik mincí vyrobila, není jasné. Pracovala nárazově, její možnosti limitovalo množství materiálu, tedy mědi, kterou se podařilo sehnat. Používali především kotle, některé získávali i krádežemi.

Padělatelé byli odhaleni náhodou. V červnu 1542 byli na chlumeckém panství zadrženi a na mučidlech vyslechnuti dva podezřelí muži. Jeden z nich při výslechu popsal činnost žampašské dílny i distribuci falešných peněz. Vedlo to k zatčení dvou dalších lidí. Čtvrtý zemřel násilnou smrtí ještě před odhalením celé skupiny. Kovář Jan, Jan Krška a krčmář Jan Vodička byli odsouzení k trestu smrti upálením, ortel byl vykonán v roce 1542 v Pardubicích a Vysokém Mýtě.

ČTK