Yanny a Laurel z pohledu vědy: víte, co slyšíte?

Pokud trochu sledujete dění na internetu, nejspíš vás tenhle fenomén neminul. Zvuková stopa, na níž počítačově generovaný hlas opakuje jakési jméno, se poprvé objevila na Instagramu, slávu jí však přineslo až umístění na síť Reddit, v zámoří velmi populární. Velmi rychle se ukázalo, že se jedná o rozporuplnou smyslovou iluzi, kterou internet nezažil od kontroverze kolem modrých a zlatých šatů v roce 2015; jistě si na ni vzpomenete také. Jak se to tedy s touto iluzí má? A co bychom měli správně slyšet? Nejprve si klip poslechněte sami:

Laurel, nebo Yanny?

Automaticky generovaný hlas čte slovo „Laurel“, přesto zhruba polovina lidí (alespoň podle rozsáhlého hlasování na Twitteru) slyší slovo „Yanny“. Přišla na to teprve patnáctiletá studentka Katie Hetzel, která v online slovníku hledala slovo Laurel a nahrála jeho zvuk na telefon. Lehce zdeformovaná nahrávka však pro ni zněla spíše jako Yanny a ona se to rozhodla vyřešit tím nejlepším možným způsobem – umístila ji na internet, ať se vyjádří i online populace. A poprask byl na světě.

Odpověď na tuto záhadu můžeme najít pomocí dvou vědních oborů, které spolu souvisejí více, než by se možná na první pohled zdálo – fyziky a psychologie. Nejprve se zaměříme na fyzikální část. Samotný nahraný zvuk totiž obsahuje mnoho informací, které náš mozek filtruje. To se týká v podstatě všech vjemů – kdyby náš mozek automaticky nerozhodoval o tom, co je podstatné a co nikoli, byli bychom přehlceni rozličnými informacemi. To, co slyšíme, vychází z frekvence, na niž je náš mozek nastaven. V případě této nahrávky je tedy možné slyšet obě verze, vyšší frekvence totiž obsahují slovo Yanny a nižší zase Laurel. Pokud bychom tedy snižovali či zvyšovali frekvenci nahrávky, nejspíše většina z nás uslyší jiné slovo nežli napoprvé.

Věda si není jistá

A tím se dostáváme k oné psychologické části. U starších lidí se totiž obvykle zhoršuje schopnost slyšet vysokofrekvenční zvuky, a tak z výsledků jasně vychází, že především oni slyší slovo Laurel. Tento proces u většiny lidí začíná kolem 25. roku života. Jsme tedy u podobného vysvětlení jako v případě zmíněných šatů; na tom, zdali je vidíte ve žluté či modré barvě, se podílí rozdílná funkčnost některých částí mozku. Nejde však pouze o věk, roli hraje i individuální nastavení každého z nás; například pokud se bavíte častěji s muži, váš mozek je nastavený na hlubší tóny, a tak spíše uslyší slovo Laurel!

Zároveň však samozřejmě záleží i na technologii, konkrétně jak dobře zvládá reproduktor basy či jak daleko od něj jste. Dobrá sluchátka zaměřená na zvýraznění basů mohou vést ke slyšení slova Laurel, s nižší schopností aparatury přenášet basy (či větší vzdáleností od zdroje) se zvyšuje šanci na Yanny.

A tak dále – proměnných, které se na výsledku podílejí, je mnohem více a rozhodně je není možné ani všechny identifikovat. Můžeme si z této záhady však odnést minimálně dva zajímavé poznatky. Zaprvé, stejnou věc mohou různí lidé za různých okolností vnímat různě. Jasný psychologický fakt, ale je podstatné si ho občas připomenout. A zadruhé, že na internetu se může hitem stát i v zásadě banální fonologická hříčka.

Text: MS