VIDEO: Projděte se vilou Tugendhat. Rodina textilního magnáta si ji příliš neužila

Unikátní dům, který navrhl slavný architekt Ludwig Mies van der Rohe a jenž se začal stavět v červnu 1929, je označován za stavbu, která určila nová měřítka moderního bydlení a která patří k základním dílům světové moderní architektury. Původní majitelé si ale vily příliš neužili, koncem 30. let museli uprchnout před nacisty.

Přečtěte si také: Funkcionalismus v Česku: Veletržní palác, vila Tugendhat a spousta dalších méně známých skvostů

Hlavně žádné figurky a dečky

Fritz Tugendhat chtěl sice původně studovat medicínu, nakonec se ale také on zapojil do rodinného textilního podnikání. Jako nepříliš nadaného obchodníka ho zajímala spíše technická stránka věci a navrhování látek. V roce 1928 se v Berlíně oženil s Gretou, rozenou Löw-Beerovou, která pocházela z ještě movitější židovské podnikatelské rodiny, jež podnikala také v cukrovarnictví a lihovarnictví. A původně jí patřil i pozemek, na kterém se mladí manželé rozhodli vybudovat moderní dům.

Tugendhatovi oslovili renomovaného německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe, s jehož prací se milovnice umění Greta Tugendhatová seznámila během života v Berlíně. „Velice jsem si přála mít moderní prostorný dům s jasnými a jednoduchými tvary. Můj muž se přímo děsil pokojů plných figurek a deček, jak je znal z dětství,“ řekla. Architekt po prohlídce parcely s krásným výhledem na Brno zakázku přijal a vznikla unikátní stavba, Miesovo nejvýznamnější předválečné dílo. Na jeho prohlídku se můžete s architektem Adamem Gebrianem vydat v tomto videu:

Z Brna do Venezuely

Tugendhatovi se do vily nastěhovali v roce 1930 spolu se syny Ernestem a Herbertem a Hannou, Gretinou dcerou z prvního manželství. Nový domov vybavený nejmodernějšími technologiemi své doby si však dlouho neužili, po osmi letech museli zemi opustit před sílící nacistickou hrozbou. Rodina se přes Švýcarsko dostala v roce 1941 až do Venezuely, kde se narodily dcery Ruth a Daniela. Vilu nejprve zabavilo gestapo, po válce v ní krátce pobývali sovětští vojáci a pak byla znárodněna.

Sloužila jako taneční škola, provozoval se zde rehabilitační tělocvik pro děti. Teprve v roce 1981 se stavba dočkala prvních oprav a byla tak připravená na svůj dějinný okamžik – v roce 1992 zde byla po několik hodin trvajícím a dodnes tajemstvím opředeném rozhovoru tehdejšího českého premiéra Václava Klause s jeho slovenským protějškem Vladimírem Mečiarem uzavřena dohoda o rozdělení Československa. Od roku 2001 je zařazena na seznam světového dědictví UNESCO, mezi roky 2010 a 2012 prošla rekonstrukcí. Fritz Tugendhat, který zemřel v roce 1958 ve Švýcarsku, už ji nikdy nenavštívil, Greta zde byla dvakrát na konci 60. let.

Mohlo by vás také zajímat: Tady se rozdělovalo Československo. Vila Tugendhat dodnes fascinuje nevídaným luxusem

Tři vily, tři zahrady

Zahrada vily Tugendhat navazuje na zahradu další významné stavební památky brněnské čtvrti Černá pole, Arnoldovy vily. Ta se v květnu 2024 po kompletní obnově za 25 milionů korun otevřela veřejnosti. Nese jméno posledních majitelů vily Cecilie a Cornela Hože. Zároveň se ve vile otevřela kavárna Cecilie café. Zahrada byla po letech bez údržby zanedbaná, původně měla spíš hospodářské využití – většinu její plochy tvořil ovocný sad a vinohrad. Ten architekti zachovali jako původní stopu předchozího využití pozemku.

Aby toho nebylo málo, zahrada Cecilie a Cornela Hože v dolní části přímo sousedí se zahradou další známé vily, a to vily Löw-Beer, s níž by v budoucnu měla být propojena. Vznikne tak unikátní přístup do areálu hned tří zahrad, kromě vily Löw-Beer a Arnoldovy také do zahrady vily Tugendhat. Samotná Arnoldova vila byla po rekonstrukci za 130 milionů korun otevřena na začátku dubna 2024. Při její rekonstrukci se stavbaři snažili zachovat co nejvíce původních prvků, což se podařilo u schodiště, velké části oken a obkladů.

Dům stojí v těsném sousedství již dříve zpřístupněných vil Tugendhat a Löw-Beer, je ale starší. Vznikl pro stavitele Josefa Arnolda v 60. letech 19. století, poslední soukromí majitelé vily zahynuli za druhé světové války. Od 50. let do roku 2013 byl ve vile školka, poté byla téměř deset let prázdná a chátrala.

Zdroj: ČTK, Muzeum města Brna, Tugendhat.eu

Video, které jste mohli minout: Otevírá se vila Tugendhat v Brně