VIDEO: Ruská armáda si pořizuje sněžné saně
Rusko projevuje nebývalou aktivitu v oblasti Arktidy, a proto ruská armáda začala více investovat do svých jednotek určených k operacím na chladném severu.
Soupeření velmocí se v posledních letech přenáší do čím dál více regionů světa. Ani polární oblasti nezůstávají stranou.
Rusové neváhají
Ruské arktické útvary dostanou ve velmi krátké době nová specializovaná vozidla do extrémních podmínek v podobě automobilních saní TTM-1901 Berkut-2. Před pár dny výrobce této techniky NPO Transport z Nižného Novgorodu oznámil, že ministerstvo obrany objednalo hned 40 kusů sněžných saní zmíněného typu. Není překvapující, že dodávka má proběhnout velmi rychle. V NPO Transport totiž nejsou žádnými nováčky v oblasti sněžných saní. Už v roce 2005 tam postavili civilní automobilní saně pro extrémní podmínky TTM-1901 Golden Eagle, jehož základem byl vůz VAZ Oka.
Ten se pak dostal k různým organizacím, které mají na starosti údržbu telekomunikačních a elektrických vedení v severských oblastech, využívají je i těžaři nebo záchranáři v krajích s extrémními klimatickými podmínkami. V roce 2006 dokonce určitá část putovala i k ruské pohraniční stráži.
Ruská armáda před časem zadala NPO Transport přesné požadavky na nové saně pro potřeby arktických jednotek. Vývoj probíhal za asistence armádních specialistů a výsledkem je právě typ TTM‑1901 Berkut-2. Základ je velmi podobný předchozím verzím saní, ale Berkut-2 dostal zcela novou kompozitní kabinu s kovovým rámem. Pojme dva vojáky a má nezávislý systém vytápění a klimatizace, který disponuje dvěma topnými jednotkami, které jsou schopné v prostředí s teplotou ‑50 °C udržet uvnitř kabiny příjemných 18 °C. Výrobce tvrdí, že vozidlo s podobou schopností na světě neexistuje. Posádka má k dispozici i vyhřívaná sedadla a také čelní sklo.
Řidičem bojových saní jen za pár minut
Ovládání saní je vlastně stejné jako v běžném osobním voze, v kabině je volant, standardní tři pedály plynu, spojky a brzdy, saně jsou vybaveny manuální převodovkou. Díky tomu zaškolení obsluh trvá prý jen 15 minut. To je v případě vojenské služby velmi důležitá přednost, není potřeba měsíců výcviku.
Konstruktéři Berkutu-2 měli na paměti, že stoj bude muset snášet tvrdé podmínky a náročné bojové nasazení. Tomu konstrukci přizpůsobili. Například chladicí systém motoru má vstup na střeše kabiny, aby jej neucpával sníh, motor a převodovka jsou řešeny modulárně, což zjednodušuje jejich opravy a výměnu v polních podmínkách. Mechanické části jsou navíc uloženy v pružných silentblocích, díky tomu je vozidlo při jízdě stabilnější a také tišší. I to má při skrytých a speciálních operacích v severských oblastech, kde nejsou běžné zvuky civilizace, velký význam.
[[nid:]]
Motor z Lady
Berkut-2 je lehké vozidlo o hmotnosti pouhých 900 kg. Pohání jej automobilový motor objemu 1,7 l, který je znám z typu Lada Niva. Dostal ovšem určité modifikace, takže nebude problém jej nastartovat i v -50 °C a bude schopný fungovat na více druhů paliva. Spotřeba je prý 18 l/100 km, zásoba pohonných hmot má vystačit na 300 km. Maximální rychlost se pohybuje kolem 40 km/h. Kabina je sice dvoumístná, ale zadní ložná plocha slouží k převozu dalších několika vojáků nebo odpovídajícího nákladu. Zajímavé je, že zavazadlový prostor je také vytápěný, a to pomocí odpadního tepla od motoru. Armáda počítá také s tím, že saně vybaví dálkově řízenou bojovou stanicí s kulometem, posádka bude mít k dispozici rovněž systém nočního vidění a speciální vyhledávací reflektor na střeše.
Text DP