Velká zelená zeď – osmý div světa, který přemůže klimatickou katastrofu

Pouště se rychle zvětšují. Sahara postupuje do míst, kde historicky nikdy nebyla a vyhání z dříve úrodných míst poctivé zemědělce. Muži a ženy, kteří dříve tvrdě pracovali na svých polích, odcházejí z pískem zavátých vesnic dále na sever a přidávají se k proudu uprchlíků, který hledá místo, kde lépe žít. Zastavit Saharu se stává jedním z nejdůležitějších úkolů nejen pro tento region, ale vlastně i pro bezpečnost celého světa.

Zeď mezi státy, která má smysl

Za naprostého nezájmu světových médií, o českých raději ani nemluvě, vzniká v Africe projekt, jeho rozsah a cíle vyrážejí dech – a také jeho motivace. Stejně jako měla Velká čínská zeď zadržet „barbary“, kteří se pokoušeli dobýt Čínu, má Velká zelená zeď zastavit ještě horšího nepřítele – plíživé šíření Sahary.

Ten plán je ambiciozní, na první pohled zní dokonce šíleně: měl by vzniknout 7 700 kilometrů dlouhý pás stromů, který jako zeď obklopí Saharu a zabrání jí, aby se dál šířila a brala lidem dále jejich obživu a životy. Pás by se měl táhnout přes 11 zemí, takže je nutné, aby na stavbě Zdi, jedné z mála, která má v současném světě opravdu smysl, kooperovaly vlády mnohdy nepřátelských států.

Plán na Velkou zelenou zeď vznikl už roku 2007 na jednání Africké unie, což je nejrozsáhlejší projekt africké integrace. Je to mezinárodní organizace inspirovaná integračním modelem Evropské unie, reagující na současné potřeby Afriky. Má 54 členů. Jediným africkým státem stojícím mimo je Maroko, které AU bojkotuje kvůli připuštění a uznání existence Západní Sahary (Saharské demokratické arabské republiky), jež si samo nárokuje jako součást svého území. Unie funguje od roku 2002 a Zelená zeď je jeden ze základních prvků, na němž se dokáže shodnout.

Dosavadní výsledky ukazují, že nešlo jen o sen. Nejnovější fakta říkají, že 15 procent zdi už je hotových! Největší část v Senegalu, který celý projekt koordinuje – a je tedy ukázkovou zemí, která má dokázat, že je tento největší pokus o geoinženýring v dějinách realizovatelný.

Tento pás zeleně by měl být široký 15 kilometrů a měly by ho tvořit stromy, jejichž kořeny jsou schopné zpevňovat půdu, bránit erozi a žít v nedostatku vody a v kontaktu s pouští.

Stejně jako příspěvek ke zlepšení místních příjmů bude výsadba této zelené bariéry globální odpovědí na sdružené účinky degradace přírodních zdrojů a sucha v zemědělských oblastech. 17. července 2010 oznámil Global Environment Facility (GEF), že projekt bude nejdříve financován 119 miliony dolary, schválenými Africkou unií v roce 2007.

Text: MK

Historie

Indiana Jones přišel pozdě. Pouštní Petra mívala zahrady i bazén