Věděli jste, že jihočeský Písek byl významnou oporou husitského hnutí?
Město Písek za husitských válek náleželo k radikálnější, tedy táborské straně. Po ojedinělých vzbouřeneckých projevech, např. v podobě stržení kláštera dominikánů 20. srpna 1419, se Písek stal natrvalo husitským koncem jara 1420.
Na podzim téhož roku si zde proto svůj hlavní stan na několik týdnů zřídil vojevůdce Jan Žižka. Za účelem shromáždění majetku byly v Písku zřejmě jako v první táborské obci postaveny na veřejném místě známé kádě, do kterých byl ve prospěch celé komuny odhazovány cennosti. Správcem tohoto majetku byl hejtman Matěj Louda z Chlumčan, jenž je dnes vyobrazen v Alšově cyklu z historie města na bývalém hotelu Dvořáček. Stejně jako další obce táborského svazu byl Písek v době nerespektované královské moci jakousi městskou republikou, která vedla v podstatě samostatnou politiku.
Opravdové válečné události však Písek nezasáhly buď vůbec, nebo se tak stalo jen ve velmi omezené podobě. K jedinému bojovému konfliktu v blízkosti Písku došlo na konci března 1420 u Sudoměře, kde několikasetčlenný houf husitů uhájil před královským vojskem své postavení na vyvýšenině mezi rybníky. Místo bitvy od r. 1925 zdobí monumentální kamenný památník Jana Žižky. Relativního klidu místa využíval i Mikuláš z Pelhřimova, řečený Biskupec, hlava a také přední teolog táborského duchovenstva, jehož jediným biskupem v dějinách byl zvolen. Ten si velmi brzy zvolil Písek za své stálé sídlo. 24. února 1422 se ve městě konalo rokování husitské synody, nejvyššího kolektivního orgánu husitské církve.
Dnešní Písek se ke své husitské minulosti hlásí mj. členstvím ve Sdružení měst s husitskou minulostí a tradicí. K letošnímu 600. výročí upálení Jana Husa je v Písku připravena řada aktivit. Některé z nich naleznete jen pár metrů od nejznámější památky města – starobylého Kamenného mostu.
Jedná se především o již tradiční obří pískové sochy – ty letošní jsou samozřejmě husitské a představují Jana Žižku, upálení Mistra Jana, husitské ženy u Sudoměře, husitský vůz a hejtmana Matěje Loudu, mj. správce slavných husitských kádí.
Předpokládá se totiž, že Písek byl prvním místem v Čechách, kde se na počátku doby husitské sbíraly cennosti do kádí. Novodobé kádě byly proto letos také umístěny ke špičce novostavby v Čechově ulici a můžete do nich odevzdat své nepotřebné kovové klíče. Po ukončení sbírky budou klíče roztříděny, odevzdány do sběrných surovin a výtěžek půjde na charitativní účely.
Do třetice se na promenádě v Čechově ulici můžete prostřednictvím exteriérové výstavy Doba husitská v Písku seznámit s událostmi a osobami tehdejší doby v místě. Pískové sochy, husitské kádě s klíčovou sbírkou i výstava jsou k vidění nepřetržitě až do konce října 2015.
Mimořádně jsou v letošní turistické sezóně také zpřístupněny písecké kostely. Na bouřlivé události roku 1420 spojené s vypálením dominikánského kláštera husity zavzpomínáte ve zdech kostela Povýšení Svatého Kříže.
K návštěvě zve hlavní církevní stavba města - kostel Narození Panny Marie a vystoupat můžete i na jeho velkou věž, která je dominantou a symbolem Písku. Bonbónkem pak může být zhlédnutí nejstarší známé fresky upálení Mistra Jana Husa v kostele sv. Václava.
V srpnu a v září 2015 je v Písku k vidění putovní výstava „Jan Hus a 600 let poté“. Kompletní nabídku služeb v Písku, přehled akcí aj. naleznete na www.pisek.eu
komerční sdělení