Ve stopách smrti: Tým polárníka Jarvise zopakoval antarktickou cestu

Novodobá devatenáctidenní expedice skončila dnes brzy ráno místního času (v neděli ve 23:45 SEČ) dosažením staré velrybářské osady Stromness na ostrově Jižní Georgie, odkud Shackleton přivolal v roce 1916 pomoc.

Po Shackletonových stopách se 24. ledna letošního roku vydala původně šestičlenná skupina, která dvanáctidenní plavbou kopírovala Shackletonovu cestu v délce 1480 kilometrů v primitivním záchranném člunu ze Sloního ostrova k ostrovu Jižní Georgie v jižním Atlantiku.

Závěrečnou část výpravy po souši absolvoval již jen vedoucí výpravy Tim Jarvis s horolezcem Barrym Grayem. Ti museli po přistání plavidla u břehů Jižní Georgie zdolat hornaté vnitrozemí ostrova ve zrádné sněhové vánici.

Impozantní úspěch

"Bylo to impozantní a dorazili jsme k cíli navzdory nepřízni osudu," prohlásil 46letý Jarvis, který společně s 38letým Grayem cestu uskutečnil ve stejném oblečení ze sobí kůže a se stejnou výstrojí, jakou měli Shackleton a jeho muži pravděpodobně k dispozici v roce 1916.

Podívejte se a záběry Jarvisovy expedice:

Vyčerpaní, ale nadšení Jarvis a Gray uvedli, že mají za sebou více než dvacítku pádů, při nichž se bořili po kolena, a v jednom případě dokonce až po podpaží do hlubokých ledovcových trhlin. "Stoupání po ledových srázech hory Trident bylo velmi náročné a Shackleton nepřeháněl - v 50 stupních pod nulou, s jednou nohou rozbolavělou omrzlinami jsme mohli klidně zahynout v nějaké trhlině."

Tito první průzkumníci byli muži ze železa s dřevěnými loděmi. Ačkoli dnešní lidé cestují v lodích ze železa, doufám, že jsme byli schopni napodobit alespoň něco z toho, čeho oni dosáhli," řekl Jarvis. Sněhová bouře v závěru výpravy Jarvise s Grayem nejen zdržela a protáhla závěrečnou část jejich expedice přes vrcholky, z nichž některé se tyčí do výše až 1000 metrů, z plánovaných 24 hodin na tři dny, ale donutila je také použít moderní stan a spací pytle. Pro ně se rozhodli, aby si zachránili život, když na ně v sobotu udeřil sníh a vichr o rychlosti více než 90 kilometrů za hodinu.

Jako před 100 lety

"Museli jsme se přizpůsobit podmínkám jako Shackleton a jeho muži, abychom přežili," podotkl Jarvis s tím, že v některých okamžicích se obávali, že situaci nezvládnou. Výprava, kterou podnikl britský badatel Ernest Shackleton v roce 1916, aby přivolal pomoc, když se začala jeho loď Endurance potápět u břehů Antarktidy, je považována za jeden z největších příběhů o přežití.

Shackleton vyplul s 27 muži roku 1914 na lodi Endurance směrem na jih s cílem přejít Antarktidu pěšky mezi Weddellovým a Rossovým mořem. Dobrodružná cesta nakonec trvala dva roky a byla neúspěšná. Avšak Shackletonova snaha zachránit posádku se stala legendou.

Endurance v roce 1915 uvízla v ledu a posádka ji musela opustit. Shackleton se dostal na Sloní ostrov na Jižních Shetlandech. Odtud se vypravil na malém plavidle James Caird na Jižní Georgii a o několik měsíců později se pak vrátil pro zbytek mužů. Celá posádka byla nakonec zachráněna.