Užijte si poslední kafe. Za pár let na ně nebudete mít – kvůli globálnímu oteplování

U řady lidí má káva pověst takřka zázračné suroviny. Různé druhy kávových nápojů jsou dnes dostupnější a populárnější než kdy dříve. Globální závislost na kofeinovém moku však může být ohrožena vlivem klimatických změn. Pokud se farmáři nepřizpůsobí nebo nedojde na nečekané zastavení oteplování, jsou vyhlídky nepříznové.

První důkaz změn

Na pokles upozorňuje nová studie vydaná v časopise Agricultural and Forest Meteorology. Ta stopovala příčiny poklesu výnosů kávovníku arabského v Tanzánii. Ačkoliv mu v produkci konkuruje i kávovník statný, z kávovníku arabského pochází většina prémiové kvality kávy. V Africe jsou kávovníky pěstovány v nadmořské výšce mezi 1 až 2,3 kilometry, typicky v Tanzánii, Keni a Etiopii.

V minulosti byla produkce kávy ohrožena přechodnými výkyvy počasí při vlnách horka či sucha. Nyní ji však ohrožuje něco mnohem soustavnějšího – dlouhodobé zvýšení průměrných nočních teplot, zřejmě vlivem klimatických změn. Plodině se totiž nejlépe daří v poměrně omezené teplotní sféře mezi 18 a 21 °C, jinak dochází ke změnám jejích metabolickým pochodů, a tak i k devalvaci kvality i kvantity produkované kávy.

I při projekci nárůstu průměrných teplot o 1 °C tak během několika dekád hrozí dramatická redukce výnosů kávy až o 60 % výnosů. Kávovník arabský je přitom doma i v Brazilii, Kolumbii, Keni, Etiopii a na Kostarice – to vše jsou státy, které budou zvyšováním průměrných teplot ohroženy nejvíce.

Vedle zjevných problémů s produkcí kávy a s tím spojeným zvýšením ceny pro koncového zákazníka by výpadek mohl vážně postihnout i farmáře. Jen ve studované Tanzánii živí pěstování kávovníků 2 a půl milionu lidí, celosvětově je na něm závislých zhruba 25 milionů rodin, v drtivé většině žijících v chudších státech.

Řešení uschované ve stínu

Studie dává několik teoretických rad, jak negativní následky omezit. Spočívají především ve vytváření příznivějšího mikroklimatu v místě pěstování díky většímu zastínění kávovníků vyšším, stromovým porostem.

Zpráva jedním dechem dodává, že aby se zjistila efektivita stinného pěstování kávovníků, bude třeba ještě dalších studií. Bude nutné vybrat správný typ stromů, který by poskytl dostatek stínu pro snížení průměrné teploty, ale zároveň kávovníku dopřál i dostatek světla. Stinné pěstování je však rozhodně cesta, kterou se lze bránit nedostatku kávy, a větší pěstitelé na celém světe se jím už delší dobu zabývají.

Mezi další, technologicky ještě podstatně náročnější možnosti patří vypěstění odolnějších druhů kávy, ať už pomocí tradičních metod, či pomocí genových modifikací. Nemožně nezní ani nápad na přemístění plantáží do ještě vyšší nadmořské výšky.

Problém je, že i podobná změna produkce by mohla producenty v Africe vyjít dost draho. Bohaté státy si jistě mohou dovolit zaplatit za gram kvalitní kávy větší sumu – otázka však je, zdali si chudší státy mohou dovolit skokový nárůst v ceně produkce, aniž by jim hrozil krach.

Ladislav Loukota