Trénujete mozek pomocí her? Nejspíše zbytečně
Nedávno se vyrojila řada mobilních her, které údajně zlepšují paměť a obecně kognitivní schopnosti. Typickým zástupcem je Lumosity. Nový výzkum ukázal, že takhle jednoduché to ale není…
Kdepak Had. Pryč jsou doby, kdy mobilní hry sloužily pouze k zabití času při čekání na tramvaj. Dnes jsou v kurzu hry, které pomáhají rozvíjet mozek. Ať už se jedná o hříčky jako Sea Hero Quest, jejíž nasbíraná data pomáhají výzkumníkům v boji proti demenci, či třeba Lumosity, která by měla procvičovat paměť a obecně kognitivní schopnosti. A v tom druhém je právě problém, na který vědci aktuálně narazili.
Lepší myšlení? Kdepak
Tvůrci Lumosity prezentují, že jejich hra pomáhá zlepšit paměť, pozornost a rozhodovací schopnosti. Obtížnost zadávaných úkolů se navíc přizpůsobuje dovednostem hráče, což u běžných her není samozřejmé. Vědci z University of Pennsylvania se rozhodli vyzkoumat, zdali tyto proklamace nejsou jen marketingovými výmysly, a po dobu deseti týdnů sledovali 128 mladých lidí. Jedna skupina dostala za úkol věnovat se hraní běžných počítačových her, ta druhá měla trávit čas právě s Lumosity. A asi si dokážete představit, jak to dopadlo.
Po uplynulé době byly obě skupiny podrobeny standardním testům paměti, pozornosti a kognitivních schopností. Výsledky všech účastníků byly totožné jako před započetím experimentu. Obyčejné počítačové hry podle očekávání fungování mozku nezlepšily, takto se ale ovšem ani neprezentují. U hráčů trávících čas s Lumosity by však člověk nějaký pokrok očekával, ani tady jsme se však nedočkali. Paměť, rozhodování, mozková aktivita, pozornost – vše zcela bez jediné změny.
Reklama nade vše
Už loni byl tvůrce hry, firma Lumos Labs, pokutován za klamavou reklamu, když tvrdil, že hraní hry pomůže zlepšit výsledky ve škole i práci. Tehdy z toho autoři vykličkovali prohlášením, že je zapotřebí vícero výzkumů k tomu, aby se (ne)prospěšnost podobných her skutečně dokázala. Nedávný výzkum jim tedy v PR aktivitách rozhodně nepomůže.
Dříve se objevily předpoklady, že by tyto hry mohly pomoci především v oblasti rozhodování. Ty, kteří se rozhodují impulzivně a na základě emocí, by hraní her mohlo zklidnit. To bylo v aktuální studii testováno taky, opět bez jakýchkoli rozdílů. Výzkumníci měli k dispozici dokonce i třetí skupinu, která během deseti týdnů nehrála žádné hry. A hádejte co – změny ve výsledcích testů u nich byly stejné jako u obou skupin hráčů.
To vše vede k poněkud negativistickým tezím, že nic nemá smysl; žádný typ her vaše kognitivní schopnosti nezlepší ani nezhorší. Bude užitečné sledovat další studie na toto téma, a to především u dětí – aktuální výzkum se totiž zaměřil na mladé lidi ve věku 18–35 let. Je tedy možné, že u dětí by změny byly výraznější. Každopádně byste se však měli před všemi těmito jednoduchými řešeními mít na pozoru. Stejně jako nefungují žádné tabletky na hubnutí bez úpravy životosprávy, ani hraním hry se vaše schopnosti v oblasti myšlení zázračně nezlepší.
Text: MS