Terapie na obrácení stárnutí bude za dva roky otestována na psech

Když uspěje, další na řadě budou lidé

Harvardský profesor George Church a jeden z otců moderní podoby genového inženýrství se za dva roky možná zapíše do historie jako člověk, který přispěl k vynálezu biologické nesmrtelnosti. Jeho společnost Rejuvenate Bio se totiž pokusí na psech otestovat svou terapii pro zvrácení stárnutí – a trvá na tom, že praktické výsledky pro lidi by tu mohly být do roku 2021.

Do pěti let na lidech

Pokud blíže neupřesněná terapie využívající genového editoru CRISPR bude fungovat, o pár let později by se mohla dočkat klinického testu na lidech. Co tedy prohlášení nějakého George Churche odlišuje od jiných snílků? Především skutečnost, že Church platí za jednoho z nejaktivnějších výzkumníků v oboru - jde o jednoho z pionýrů sekvenování DNA a přezdívá se mu "otec syntetické biologie.

Dost možná jste slyšeli o jeho jiných projektech, mimo jiné například de facto oživení DNA mamuta poté, co její zbytky Church spolu s kolegy nakopíroval do DNA moderního slona. Church má rovněž podíl na vzniku devíti soukromých společností snažících se o aplikace výzkumu do praxe, nejde tedy rozhodně jen o teoretika.

Jisté kroky vstříc omlazující terapii by zde již byly. Church před dvěma lety předpověděl, že stárnutí vyléčí do šesti let. Letos na jaře jeho kolega z Harvardu, David Sinclair, otestoval na myších látku NAD+, která nachází uplatnění i v léčbě neurodegenerativních chorob – nejde tedy o žádný magický lektvar. Tam se mu zřejmě podařilo úspěšně zvrátit stopy buněčného stárnutí. Sinclair poté prý nepozoroval žádný rozdíl mezi mladými a starými buňkami prošlými terapií. Je něco takového vůbec možné?

Mohlo by se zdát, že naše honba za prodlužováním života platí za bláznovství - všechny formy života jsou přece smrtelné, nebo ne?

Biologická nesmrtelnost

V první řadě máme ke srovnání jenom jeden typ života - ten na Zemi. Někde ve vesmíru se princip, jakým život (či jakkoliv jej nazveme) operuje, mohou významně lišit. I na Zemi však známe několik organismů, které disponují tzv. biologickou nesmrtelností.

"Skutečná" nesmrtelnost je v principu samozřejmě nesmysl. I vesmír sám jednou zřejmě zanikne. Biologická nesmrtelnost ale znamená, že daný organismus působí dojmem, že biologicky nestárne. Příklady najdeme mezi některými typy bakterií, ale i u stromů (nejstarší Pinus longaeva má přes 4700 let) či u medúz, což jsou relativně jednodušší organismy. Známe však komplexní druh žraloka malohlavého, který se dožívá nejméně 400 let, spíše více.

Pro druhy disponující "biologickou nesmrtelností" stále platí běžné zákony přírody - pořád jsou svého druhu smrtelné, ve srovnání s námi si však užívají podstatě delší délky života v aktivní podobě. I podobný tvor může zemřít poté, co na něj spadne kámen, skončí v ústech predátora, hladem či vlivem choroby. Nezdá se však, že by jej postihly problémy stárnutí jako většinu jiných organismů planety včetně nás.

Vědci mají samozřejmě pojem "biologická nesmrtelnost" v pramalé oblibě, moderní věda tu navíc není tak dlouho, aby to mohla biologickou nesmrtelnost daných organismů skutečně pozorováním prověřit po staletí. Přesto se však zdá, že při správném "nastavení" organismu je radikální prodloužení aktivního života zcela reálnou, biologicky podloženou možností. Jde jen o to, jaké mechanismy mají na stárnutí vliv - a jestli pro jejich potlačení musíme bytost modifikovat již v zárodku (což by dnes žijícím čtenářům asi příliš nepomohlo), anebo je možné terapie prodlužující život i lidem aplikovat i po narození (v což doufá i Church).

Futuristé se však shodují, že možnosti genového inženýrství, nanotechnologie a dalších úprav v podstatě garantují příchod biologické nesmrtelnosti člověka - dokonce se objevují názory, že jde v zásadě o běžný projev přirozeného výběru. Cílem evoluce je konec konců především snaha zachovat kontinuitu života - zdali se tak stane skrze smrt jedné generace a zrození nové, či skrze pokračování jedné generace "donekonečna", se už přírodní zákonitosti neptají. Otázkou spíše je, kdy podobné technologie vejdou v obecné užívání, a co to udělá se společností. Church sám si například myslí, že eliminace stárnutí by byla odpovědí na problémy všech současných ekonomik souvisejících s existencí důchodového systému - pokud by lidé nestárnuli a umírali "jenom" skrze nehody, nebylo by třeba bobtnajících penzijních zdrojů.

Podle futuristy Raymonda Kurzweila se odpověď na podobné otázky možná dozvíme spíše dříve nežli později. Kurzweil, jemuž dlouhodobě vychází většina předpovědí, před 12 lety prohlásil, že de facto biologickou nesmrtelnost budeme mít na dosah již kolem roku 2030. Možná, že i testy Rejuvenate Bio pomohou naplnění této vize.

Text: Ladislav Loukota