Tajemství spermií: Muži s hezkým hlasem je mají nejhorší. Proč?

Většina lidí si myslí, že spermie jsou jako mikroskopičtí pulci, kteří se svíjejí v semeni. Až s podivem zde však existuje udivující míra rozmanitosti ve velikosti, tvaru i počtu spermií, které produkují jednotliví samci. Přestože spermie mají u všech živočišných druhů stejnou funkci, jsou to nejvíc rozmanité buňky nacházející se ve zvířecí říši.

Tato rozmanitost je výsledkem evoluce. Sperma každého samce se vyvíjelo tak, aby vyhovovalo potřebám daných zvířat, která jej produkují. Například nové výzkumy publikované v magazínu Proceedings of the Royal Society ukazují, že počet a velikost spermií u savců závisí na velikosti samičího reprodukčního ústrojí. Studium těchto variací umožňuje vědcům lépe pochopit neuvěřitelnou rozmanitost živočišné říše, nejen co se týká spermatu.

Drobná zvířata mají obrovské spermie

Délka spermií se u jednotlivých druhů zvířat liší až o několik řádů, například dikobrazi mají spermie maličké, jen 0,0003 centimetru, zatímco drobounké ovocné mušky mají spermie dlouhé až 6 centimetrů, to je více než 20krát délka jejich těla. Sperma octomilek totiž vypadá jako klubko nití, které se začne rozplétat, jakmile se dostane do reprodukčního ústrojí samice.

Počet spermií se u různých samců také velmi liší. Muži produkují přibližně 100 milionů spermií v jednom ejakulátu, zatímco v beraním ejakulátu se skrývá až 100 miliard těchto „maličkých plavců“. U některých živočišných druhů jednotlivé spermie nezávodí, aby se dostaly co nejdřív k samičímu vajíčku. Naopak, v rámci přežití druhů spolupracují, vytvoří jakýsi vláček, který plave rychleji než jednotlivá buňka.

Promiskuitní ženy znamenají více spermií

Za kolísání ve velikosti, tvaru i počtu spermií produkovaného různými druhy je evoluční touha být vítězem v soutěži o oplodnění samičky. U druhů, jejichž samice se často páří a jsou promiskuitní, je na samce vyvíjen silný evoluční tlak, aby to byly právě jejich spermie, které onu bitvu o oplodnění vyhrají.

To vedlo k mimořádné řadě různých taktik válčení. Proto se tyto druhy obecně snaží produkovat více spermií – více vojáků v terénu znamená početní výhodu a zvýšení šance. Výsledkem „zbrojení“ však také mohou být spermie, které jsou rychlejší, čímž jsou schopny vyřadit z boje spermie jiných samců.

Větší samičky znamenají menší spermie

Spermie se může rovněž měnit v závislosti na velikosti a tvaru samičího těla. Aby došlo k oplodnění, musí spermie plavat daleko a dostatečně rychle. Obecně platí, že větší spermie plavou rychleji, takže by bylo logické, aby se v samčím pohlavním ústrojí tvořili právě takové. Jenže samci mají na jejich výrobu jen omezené zdroje, a tak při produkci spermií musí docházet ke kompromisům.

To znamená, že evoluční tlak na zvýšení velikosti spermií nevyhnutelně povede ke snížení počtu a naopak. Jak již bylo zmíněno, nedávný výzkum zjistil, že samci menších druhů savců raději produkují menší množství větších spermií, zatímco samci větších druhů mají tendenci tvořit větší počet menších spermií. Je to proto, že samice větších druhů mají větší reprodukční ústrojí. Menší spermie se přes velký prostor lépe dostanou a mají větší šanci na setkání s vejcem.

Mužnější jedinci mají nižší kvalitu semene

Zdroje těla jsou omezené a produkce spermií je náročná, samčí tělo tak musí tvořit kompromisy, aby vyprodukovalo dostatek spermií a aby ty si zachovaly určitou kvalitu důležitou pro reprodukci. A tak tělo investuje do „lákadel“, která by mohla přitáhnout samičky a samčí práci tak usnadnily. Například vědci potvrdili, že druhy, které mají výrazné vnějších znaky (rohy) nebo líbivé zvukové projevy, mají méně spermií.

U lidí bylo prokázáno, že muži s atraktivním hlasem mají horší kvalitu spermií. Zdá se, že samci musí dělat složitá rozhodnutí, zda sílu, kterou mají, věnují soutěžení se soupeři, nebo posílí své šance na oplodnění samičího vajíčka. Nelze mít všechno.

Množství spermií lze řídit

Překvapivě se zdá, že samci mohou částečně řídit množství spermií, které produkují. Existují důkazy o tom, že se mění množství spermií v ejakulátu v závislosti na kvalitě samice nebo v případě, že spermie budou muset o oplodnění vajíčka soutěžit s konkurencí. Je tedy pravděpodobné, že muž, který bude mít podezření, že by mu mohla být jeho partnerka nevěrná, bude daleko lepší „ploditel“ než muž, jenž žije ve spokojeném vztahu.

Samice, které se páří s více než jedním partnerem, mají také určitou kontrolu nad tím, které spermie oplodní jejich vejce. Tento jev je dobře popsán u řady živočišných druhů a nabízí mechanismus, jak mohou samice ovlivnit výsledek reprodukce. Například u některých druhů se samička páří s několika samečky a pak k oplodnění svých vajíček použije pouze ty největší spermie, nebo si vybere spermie samečka s více kompatibilními geny.

Lucie Kořistová