Laviny se bezpečně spouštějí dělostřeleckou palbou. Stačí na svah vypálit z houfnice

Armáda spouští lavinu Zdroj: youtube.com / CBC News / Parks Canada

Nebezpečí laviny se dá doslova odstřelit. Dělostřelci toho využívají ke cvičení.

Podle Colorado Avalanche Information Centre zemře v USA každoročně pod lavinou v průměru 27 lidí. Roky 2008 a 2011 byly extrémně smrtelné, během obou zůstalo v USA pod lavinou 36 lidí. Naopak v roce 2015 jich zemřelo pouhých 11. Je otázkou, zdali za to mohou klimatické změny, nižší sněhové pokrývky nebo jen náhoda a větší opatrnost lidí. V každém případě možná nevíte, že lze lavinu řízeně spustit (nebo tedy „odpálit“) houfnicí ve chvíli, kdy na lavinové dráze nikdo není.

S houfnicí na sníh

Houfnice je na rozdíl od kanonu určena na střelbu s velkou elevací, tedy zjednodušeně řečeno „přes kopec“. Anebo vysoko do kopce, tam, kde se tvoří nebezpečná lavinová pole. Systém spuštění lavin je přitom jednoduchý a logický. Dopadnuvší granát vyvolá nejen akustickou, ale i rázovou vlnu šířící se podložím. Prostě se trochu zachvěje země, což ve vhodných podmínkách vede k tomu, aby se uvolnily první sněhové návěje či převisy. Na videu níže je to krásně vidět ve dvanácté vteřině.

Laviny a Češi

Co se týče smrtících lavin a naší historie, v roce 1995 pod jednou v Tatrách zahynul český ministr životního prostředí Josef Vavroušek i se svou dvacetiletou dcerou. Ve stejné lokalitě zemřeli další dva naši občané v roce 2004.

Pro Čechy (respektive Čechoslováky) nejsmrtonosnější lavina paradoxně nebyla sněhová. Vznikla z důvodu zemětřesení v roce 1970 v Peru a pohřbila celou československou horolezeckou výpravu. Horolezci přitom ale byli jen nepatrným zlomkem z 22 000 lidí, kteří pod Huascaránem zemřeli, lavina totiž zasypala bahnem a kamením město Yungay.

Vznik lavin

Masarykova univerzita v Brně ve své multimediální výukové příručce píše o vzniku lavin následující: „Stabilita sněhové pokrývky ležící na svazích je opět určena rovnováhou smykového odporu a smykového napětí. Pokud je tato rovnováha porušena, sníh se začne pohybovat dolů po svahu. Hodnota smykového odporu závisí především na hustotě a soudržnosti sněhu a na teplotě. Rapidně se snižuje při teplotách blízkých 0 °C. Hlavními důvody vzniku lavin jsou tak velké příděly nového sněhu (chybí koheze), déšť, tání, umělé zatížení sněhu (např. pohybem lyžařů) nebo otřesy povrchu.

Na stabilitu sněhové vrstvy mají vliv i další faktory. Mezi ně patří sklon svahu, jeho expozice a profil, mikroreliéf a vegetace. Z. Kukal udává jako kritický úhel pro vznik lavin sklon 22°. Nejvíce lavin ale vzniká na svazích poněkud prudších, s úhlem sklonu v rozmezí 30–45°. Na pozvolných svazích (pod 20°) vznikají laviny zřídka vzhledem k malému sklonu, stejně jako na svazích velmi prudkých (nad 60°), kde nejsou příhodné podmínky k akumulaci sněhu.

Pro vznik lavin jsou nejpříznivější svahy s vypuklým profilem, neboť vypuklina zvyšuje tahové napětí. Úlohu hraje i mikroreliéf. Nerovnosti totiž snižují smykové napětí vrstev. Stejně tak snižuje nebezpečí lavin i přítomnost vegetace na svazích. V lesních porostech vznikají tyto pohyby velmi zřídka. Z hlediska expozice jsou na jaře nebezpečné jižní svahy v důsledku rychlejšího tání sněhu...“