Spokojený zaměstnanec. Mýtus, nebo reálná možnost?

Peníze a další okolnosti stranou, dnes nás bude zajímat hlavně vztah mezi šéfem a zaměstnancem. Kdo na něj totiž občas nenadává, že? Nutno uznat, že leckdy je kritika na místě. Nadřízení jsou však také jen lidé, a když s nimi dobře vycházíte, bude to dobré pro obě strany. Do práce totiž opravdu není nutné přicházet i odcházet naštvaný s dobrým pocitem pouze z toho, že jste dalším dnem blíže důchodu. Řada výzkumů nám totiž může poradit.

Od dětství ke kariéře

A začneme pěkně od podlahy – v dětství. Vícero výzkumů se totiž přiklání k názoru, že si během dětství vytváříme vzorce chování k ostatním lidem, které se promítají nejen do našich dalších osobních vztahů, nýbrž i do oblasti kariéry. Například studie z roku 2010 naznačila, že děti s čitelnými a pečujícími rodiči jsou v práci energičtější, dokážou totiž lépe pracovat se svými fyzickými i psychickými zdroji a usměrnit je do produktivních činností. A obecně platí, že vztah mezi klidnou, pevnou a láskyplnou výchovou a následným úspěchem v pracovní oblasti je nepopiratelný. Základem slušné kariéry je tedy šťastné dětství, ovšem i pokud se vám ho nedostalo, nemusíte zoufat – klíčem ke spokojenosti je především důsledné pozorování svých pocitů a chování ve vztahu k nadřízeným. Všímejte si, kdy vás rozčilují nebo co vám od nich chybí. Taková uvědomění často nejsou snadná, ovšem pomohou vám identifikovat problémy, které jinak ani opakovaná změna práce nemusí vyřešit.

Štěstí v týmu

Psycholog Blake Ashforth se specializuje na management a pracovní témata. Vztahu mezi zaměstnancem a nadřízeným přisuzuje klíčovou roli v prožívání štěstí na pracovišti. Zároveň je šéf nejdůležitějším faktorem v tom, zdali se pracovník dokáže identifikovat s organizací. Což je v zájmu všech – zaměstnanec, který si dobře uvědomuje, pro koho pracuje, je produktivnější a ochotnější vydržet i náročnější období, firmy by se proto měly právě o tuto identifikaci snažit. Třeba i prostřednictvím schopnějších šéfů; hojně citovaný výzkum z roku 2012 zjistil, že pokud nahradíte mizerného šéfa špičkovým, produktivita devítičlenného týmu se zvedne více, než kdybyste k nim přidali jednoho člověka navíc! A to už je opravdu znát…

Spokojený i manažer?

Mezi norskými manažery byla v roce 2014 provedena rozsáhlá studie, která jich zpovídala téměř tři tisícovky. To byla vlastně poměrně nezvyklá cílová skupina, neboť většina výzkumů se zaměřuje na stres či spokojenost mezi zaměstnanci – jako by manažeři snad měli být automaticky klidní a spokojení! Přitom opak je pravdou, i když první zjištění vyplývající ze studie asi nikoho nepřekvapí – pouze pět procent ze zpovídaných manažerů necítí časový tlak, naopak dvě třetiny tento problém řeší téměř pořád. Ale to je ostatně součást jejich práce.

Zajímavější je vztah se zaměstnanci. Musíme brát v úvahu trochu odlišnou mentalitu na Skandinávském poloostrově, avšak většina manažerů se cítí výrazně méně ve stresu, pokud má dobré vztahy se svými zaměstnanci. Dokonce se jedná o nejvýraznější faktor, kterým mohou manažeři stresu v práci předejít. Není tedy úplně fér považovat nadřízené za nelidské bestie, kterým na vás nezáleží – pokud se s vámi hádají, nejspíš je to trápí stejně jako vás (a to i když za to berou o poznání více peněz).

Tak vidíte, nic není tak černobílé, jak by se mohlo zdát. Málokdo z nás je v práci bezvýhradně spokojený, existují ovšem cesty k maximalizaci štěstí. Jste ochotni se touto cestou vydat?

Text: MS