Soumrak spermií? Co přesně způsobují klimatické změny

Dalším rozměrem klimatických změn, jímž bychom se měli zabývat, je mužská plodnost. Nejedná se o tak viditelný problém jako oteplování naší planety, ale snad každému je jasné, že pokud z jakéhokoli důvodu dojde ke snižování plodnosti, může skutečná apokalypsa přijít mnohem plíživěji, než nás obvykle napadá. Pokud jste viděli film Potomci lidí, řešící právě neplodnost a zkázu civilizace plynoucí z nerození nových dětí, tak už asi víte. Takže, co s mužskými spermiemi teplejší klima dělá?

Spermie a plodnost v ohrožení?

Nedávno začala na poplach bít Itálie – a není divu. Minulý rok se v zemi narodilo historicky nejméně lidí, a to rozhodně není náhoda. Podle výsledků prezentovaných na kongresu s názvem Příroda, životní prostředí, výživa a člověk se za poslední čtyři dekády snížil počet spermií průměrného muže na polovinu a desetina mužské populace je dokonce úplně neplodná. To jsou vskutku katastrofální čísla a nelze očekávat, že by se zvyšování teploty – ovlivňující mužské pohlavní orgány výrazněji nežli ty ženské – na nich nepodílelo.

Itálie však není zdaleka jedinou zemí, která je klimatickými změnami ohrožena. Spermiím se obecně daří spíše v chladnějším prostředí, a tak udržování mužského nádobíčka v dostatečném chládku může být pro zdravé spermie zásadní. Odborníci samozřejmě doporučují volnější oblečení a vyrovnaný životní styl, nezahrnující celodenní sezení. „Vlny veder snižují mužskou plodnost a soutěživost spermií a opakované vlny veder navíc mužskou populaci téměř sterilizují,“ napsali autoři loňského výzkumu, z něhož následně vycházíme.

Klimatické změny pro nás všechny

Ve světle těchto zjištění to nemusí vyznívat tak důležitě, přesto je nutné doplnit, že vedle člověka jsou v ohrožení i další druhy. Podle nedávné metaanalýzy shrnující výsledky více než stovky studií může být klimatickými změnami postiženo mezi osmi a padesáti procenty všech druhů na Zemi. Většina dosavadních experimentů zkoumala vliv zvýšené teploty na hmyz, který je díky svému rychlému růstu a obrovskému vzorku k těmto účelům vhodný.

Například se ukázalo, že brouci, kteří byli zvyklí se rozmnožovat v teplotě kolem 30 °C, dosahovali při teplotě 42 °C o polovinu horších výsledků – tedy že samci byli schopni zplodit pouze polovinu potomstva oproti současnému stavu. A to se jednalo pouze o jednu několikadenní vlnu této teploty – v případě dvou teplotních vln v asi týdenním odstupu už schopnost rozmnožování klesla na pouhé jedno procento! Jakkoli si tedy můžeme namlouvat, že naše rozmnožovací orgány jsou dokonalejší a odolnější vůči změnám nežli ty hmyzí, měli bychom se mít na pozoru – na výkyvy teplot jsou naše spermie evidentně velmi citlivé…

Text: MS