ROZHOVOR: Je celá západní civilizace na počátku své smrtelné fáze?

Jsou změny ve společnosti přirozeným vývojem, který nejde ovlivnit, nebo západní civilizace klade chybu za chybou a řítíme se do záhuby?

Každý jeden z nás se v tom musí nějak zorientovat a žít. V každém případě to, co bude dál, co nás čeká a kam směřujeme, je cílem úvah mnoha vědců, odborníků, politiků i tajných služeb.

Martina Kociánová si o tom v pořadu Kupředu do minulosti na ČRo2 povídala s česko-anglickým spisovatelem, dramatikem, překladatelem a publicistou Benjaminem Kurasem.

Martina: V minulém díle jste nám předestřel vaši vizi blízké budoucnosti. Pojďme u toho zůstat. Co nám tedy podle vás v budoucnu z našeho života tak, jak ho známe, zbude?

Benjamin Kuras: Postupně nic, tak jako nezbylo nic z života byzantského, perského nebo berberského. Všechno to splyne, utopí se a vsákne do islámu. Je tak fatalistický, že není a nebude schopen vytvářet civilizační hodnoty, a postupně zanikne i materiální blahobyt, na který jsme si zvykli.

Martina: Proč myslíte?

Benjamin Kuras: Aby mohla věda a technika vůbec fungovat, tak musí být svobodné myšlení. Pro dnešního muslima, když zapálíte papír, tak to není ta sirka, která ten papír zapálí, nýbrž Alláh.

Když shodíte dva homosexuály z pátého poschodí, tak to jste neshodili vy, nýbrž Alláh. S tím se nedá vytvářet nic hmotného ani duchovního. Jen dožije to, co tam bylo předtím.

Tak jako v Byzanci nebo v Persii, Indii a Pákistánu. V části Indie nebo Afghánistánu to nějakou dobu dožívalo a dneska Islámský stát ničí, co tam ještě zbylo. Když se podíváte na poslední památky, které ničí po Iráku a Sýrii, tak to je posedlost prázdnotou a zrušením kontextu všech dějin.

Martina: Není to tak dávno, co jste tady u mě byl jako host. Zdá se mi to, že tehdy jste hřímal a teď jste odevzdaný?

Benjamin Kuras: Nejsem odevzdaný, ale vidím to nebezpečí daleko blíž, než bylo před rokem. Vidím to ještě v kvantitativním kontextu, protože ta vlna, co se na nás žene, je mnohem silnější, než veškeré prostředky, které máme ke své obraně.

I Luděk Frýbort, který to vidí v Německu ještě silněji než já v Británii, si myslí, že nás to převálcuje a budeme to muset znovu nějakým způsobem vyhrabávat z hrobu.

Martina: Je to také proto, že za ten necelý rok, co jsme se viděli naposledy, zvolily evropské špičky ten postup, který zvolily?

Benjamin Kuras: Přesně tak. Oni nám vyrazili zbraně z ruky, oni nám svázali ruce za zády tím, že třeba nepomůžou Řecku, aby na ostrovech třídili uprchlíky, kdo je kdo.

Aby se vědělo, kdo opravdu prchá a jde mu o život, a kdo se sem chce vetřít. Vidím to, že to zajde až do nejzazšího bodu, kdy budeme stát zády ke zdi a bránit se nůž proti noži a meč proti meči. Zatím nevidím, jak se to dá zastavit.

Martina: Vy jste říkal, že by se to dalo zastavit, kdyby se radikálně změnilo myšlení evropských politiků, policistů, vojáků, aby vzali na vědomí, že se proti celé západní civilizaci vede skutečná válka. Vy jste naznačil, že tu vůli tady vůbec nevidíte.

Benjamin Kuras: Já ji nevidím u politiků. Další věc je, že máme v zádech obamovskou Ameriku. Obama při každé příležitosti nahrává vítězství islámu, takže se nemůžeme spolehnout ani na Ameriku. Vidím to jako Churchill na krev, pot a slzy.

Martina: Máme dost informací? Mnozí namítnou, že ty, co máme, nejsou podložené. Objevují se nejrůznější zprávy o znásilňování, o útocích na starousedlíky, ale velmi často se zase ukazuje, že jsou to poplašné zprávy. Řekněte mi, je to vyvolávání strachu anebo klasická manipulace a kdo s kým manipuluje? Už se v tom člověk ztrácí.

Benjamin Kuras: Já se v tom taky ztrácím. Nevím. Nevím, kdo koho manipuluje, ale vím, že se dostáváme do počátků smrtelné fáze.

Jak dlouho bude smrtelná fáze trvat? Proč se u nás lidi, kteří v Čechách nechtějí islám, označují za nacisty a xenofoby? Proč podceňujeme Islámský stát a stále nevidíme jeho hrozbu infiltrace do našich zemí? Kudy vede cesta k záchraně aspoň základních hodnot evropské civilizace? Jaká událost odstartovala evropskou křečovitou snahu o multikulturalismus? Možná vás překvapí, jak stará je. Přečtěte si celý rozhovor.