Rok 2015 byl klimaticky zcela bizarní. Kde udělala příroda chybu?

Čtyři vlny veder, některé extrémní a trvající řadu dní po sobě, a neobvykle suchá zima provázely vloni počasí v Česku. S nimi souvisel i nedostatek dešťových a sněhových srážek. Léto bylo druhé nejteplejší od roku 1961. Oficiální hodnocení počasí roku 2015 chystají meteorologové na začátek příštího roku. Podle meteorologa Radima Tolasze lze už nyní říct, že konec minulé zimy a začátek té aktuální byly teplotně abnormální a pohybovaly se několik stupňů nad dlouhodobým průměrem.

Průměrná teplota vzduchu za vegetační období – duben až září – byla o 1,1 stupně Celsia vyšší než dlouhodobý průměr za období 1981 až 2010. Teplota za letní měsíce byla po roce 2003 druhá nejvyšší za dobu pozorování od roku 1961, píše se ve zprávě Českého hydrometeorologického ústavu o hodnocení letošního sucha. Podobně letošní srážkový úhrn byl druhý nejnižší po roce 2003.

Sucho vyvrcholilo v polovině srpna, kdy ho přerušily vydatné srážky, pomoci ale nestačily. Sucho pak pokračovalo v září a začátkem října a situaci na povrchových tocích zlepšily až říjnové deště. Hydrologické sucho však postihlo celou zemi.

Největší extrémy?

"Teplotně zajímavý a jiný než obvykle byl červen, kdy na začátku byla krátká horká vlna, prostředek byl extrémně studený, kdy v horských oblastech mrzlo, a konec června byla zase horká vlna," popisuje Tolasz.

První vlnu veder zaznamenali meteorologové začátkem července. Maximální denní teplota tehdy přesáhla na mnoha stanicích 35 stupňů Celsia. Druhá horká vlna následovala mezi 16. až 25. červencem. Velmi výrazné horko jak délkou, tak intenzitou poté nastalo začátkem srpna. Teplé počasí trvalo dva týdny. Vysoké teploty v tomto období vrcholily 7. a 8. srpna, kdy maximální denní teplota na některých stanicích přesahovala až 38 stupňů.

Tehdy podle zprávy ČHMÚ bylo zaznamenáno až devět dní, kdy na některých stanicích maximální teplota dosáhla hodnoty 37 stupňů a více. Nejvyšší maximální teplotu naměřili meteorologové 8. srpna na stanici Řež u Prahy (40,0 °C), Dobřichovice (39,8 °C) a Ústí nad Labem, Vaňov (39,1 °C).

Čtvrtá vlna

"Průběh vln veder byl extrémnější, hlavně ta čtvrtá," uvedl Tolasz. Ta nastala mezi 27. srpnem až 1. zářím. Na druhou stranu je podle něj pravda, že i v minulých letech se horké vlny vyskytovaly a byly i delší než letošní. "Teplotně ovšem nebyly tak vysoké," vysvětlil.

Sucho podle něj nezpůsobuje jen to, že přes léto neprší, ale jde o dlouhodobý nedostatek vody, na který si příroda zadělává tím, že v zimě nenasněží. "Minulá zima a dokonce už zima 2013–14 a samozřejmě i ta současná začíná tak, že sněhu je opravdu málo. Řekl bych, že je to jeden z důvodů, proč pak v létě hovoříme o suchu," dodal.

ČTK