Rakovina vítězí – a to vůbec není dobrá zpráva

Je rakovina opravdu tak zlá?

Největším světovým zabijákem pořád zůstává srdeční selhání. Dříve nebo později se náš nejdůležitější sval unaví a zastaví se. Ovšem ve dvanácti evropských zemích už získala primát rakovina.

Každoročně vynechá srdce 17, 3 milionu lidem, což je smutná zpráva, ale smrt si dříve nebo později přijde pro každého. Odborný časopis European Heart Journal v rámci Světové zdravotnické organizace (WHO) operuje s pojmem Evropa jako s 53 zeměmi v daném geografickém regionu. Evropa tedy není totéž, co Evropská unie.

V takto pojaté Evropě má kardiovaskulárním selhání na svědomí 45% všech úmrtí. Přesto rakovina působí jako mnohem větší strašák. Představa nádoru nekontrolovatelně bujícího v těle je mnohem strašnější, než okamžité zastavení tlukotu srdečních hodin. „Belgie, Dánsko, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Slovinsko, Španělsko a Velká Británie, tam umírají muži na rakovinu více, než na srdeční selhání. V případě žen jde o Dánsko a Izrael,“ informuje odborný server sciencedaily.com.

"Budeme-li se zabývat úmrtími z hlediska selhání srdce, tak nám tyto poznatky krásně ilustrují nerovnosti mezi evropskými zeměmi. U dvanácti z nich už rakovina získala navrch a stala se hlavní příčinou smrti. Ovšem tato slova platí hlavně pro západní Evropu. Z hlediska druhé nejčastější příčiny smrti zůstává srdce nejohroženějším orgánem pro obyvatele Evropy východní. Ačkoli je vidět jasný pokrok v léčbě i prevenci kardiovaskulárních chorob v rámci celé Evropy, což vede ke snížení úmrtnosti, tak je jasné, že takový postup není stejný v rámci celého kontinentu. S vyšší srdeční úmrtností se setkáváme východní Evropě. Z toho zřetelně vyplývá, že pokroku, jehož bylo dosaženo v západní Evropě a většině zemí EU, je ještě třeba dosáhnout rovnoměrně v celém regionu," poznamenává vedoucí výzkumu, dr. Nick Townsend z britské the University of Oxford.

Sciam.com poskytuje i konkrétní čísla.“ „Když v roce 2011 předstihla rakovina srdeční selhání, tak měla na ve Francii svědomí 92 375 mužů. Na druhé místo se srdečními problémy se dostalo 64.659 mužů."

Logicky by se dalo usoudit, že na úmrtnosti v zemích tradičně považovaných za východní Evropu, se odráží jak snížená kvalita zdravotní péče (připusťme, že je v tomto ohledu jistý rozdíl mezi Ukrajinou a Švýcarskem), tak životní návyky včetně složení jídelníčku, množství sportovního a pohybového vyžití až po stres. Podrobná analýza možností, jak snížit srdeční zátěž a množství úmrtí vyžaduje další studie, ale prostý selský rozum ukazuje, že mnohé je v rukou každého z nás.

Text Topi Pigula