Proč se v oblasti zasažené radiací objevují slunečnice? Podivná sadba má vědecký základ

Pokud se budeme soustředit na katastrofu v Japonsku, zapříčinilo ji zemětřesení o síle 9 stupňů Richterovy škály a následné vlny tsunami. Ve finále došlo k sérii zničujících výbuchů v jaderné elektrárně Fukušima-Daiči, při nichž se do okolního prostředí uvolnil toxický radioaktivní odpad. Následky události pociťují obyvatelé Japonska dodnes, když se země snaží najít způsob, jak se vypořádat s milionem a půl tun radioaktivní odpadní vody a pevného odpadu. A právě na tomto místě, ruku v ruce se všemi high-tech řešeními, přicházejí ony slunečnice.

K tématu: Fukušima minutu po minutě: Jaderná tsunami mohla vymazat část Japonska z mapy světa

Záchranou není jen slunečnice

„Sázíme slunečnice, polní hořčici a kokořík, o nichž se předpokládá, že pohlcují radiaci,“ řekl agentuře Reuters několik měsíců po katastrofě Koju Abe, hlavní mnich buddhistického chrámu Joendži nacházejícího se nedaleko elektrárny. „Zatím jsme vypěstovali nejméně 200 000 květin a rozdali mnoho dalších semen. Odtud pochází nejméně 8 milionů dalších slunečnic, které ve Fukušimě kvetou,“ dodal Abe.

Nejde však jen o nějakou japonskou lidovou moudrost, výsadba slunečnic ve spojitosti s únikem radiace je podložena tvrdými vědeckými poznatky. Ty mluví o vysoké efektivitě čištění zamořených oblastí, což byl ostatně i důvod, proč se začaly objevovat i v okolí Černobylské jaderné elektrárny. „Slunečnice jsou opravdu dobré v přijímání určitých radioaktivních izotopů,“ vysvětlil půdní vědec Michael Blaylock v rozhovoru s Reuters z roku 2011 a potvrdil, že do velké míry se tato bylina postarala o zlepšení celkového stavu v oblasti.

Slunečnice nebyly vybrány pro svůj vzhled, i když ten je nepochybně bonusem, ale díky řadě praktických vlastností, díky nimž jsou pro práci při odstraňování následků jaderné havárie ideální. Rostou rychle, snadno a prakticky kdekoliv, a co víc, většinu své biomasy ukládají do listů a stonků, takže radioaktivní materiál, který rostliny absorbují, lze zlikvidovat, aniž by bylo nutné vykopávat kořeny. Fytoremediace neboli využití rostlin k odstraňování toxinů z životního prostředí, měla velký úspěch v Černobylu, kde jaderná katastrofa zanechala v blízké půdě a vodě radioaktivní prvky cesium a stroncium.

Tento proces funguje, protože izotopy „napodobují“ živiny, které by slunečnice přirozeně přijímala. Cesium napodobuje draslík, který rostliny využívají k fotosyntéze, a stroncium nahrazuje vápník, který zajišťuje strukturální podporu. „Pro vodu to bylo velmi účinné,“ vysvětlil Blaylock, ale dodal, že s čištěním půdy už to tak efektivní nebylo. I z těchto důvodů byly nakonec fytoremediační snahy ve Fukušimě považovány za neúspěšné, odráží se to ale ve specifické podobě tamější havárie, která měla jiné rysy nežli výbuch a následná kontaminace okolí v Černobylu.

Zdroj: IFL Science, Reuters