Pytláci šmelí s orgány vzácných orlů. Bohužel, jde často o indiány
Prodat lze všechno. Včetně posvátného symbolu na orgány.
Pro severoindiánské kmeny nebylo v minulosti posvátnějšího zvířete než orel bělohlavý. Některé kmeny ho ztotožňovaly přímo s božstvem, jiné ho pokládaly za samostatnou přírodní sílu, další „jen“ za posla duchů. V každém případě měl zásadní moc. Pera z orlích křídel nebo ocasu označovala nejlepší válečníky, jinde symbol dospělosti anebo zdobila šamany, kteří komunikovali s jinými světy.
FBI vstupuje do hry
Jenže časy se mění a změnil se i vztah Američanů k orlům. Časopis National Geographic zveřejnil zprávu o vyšetřování amerických úřadů, které pátraly po síti obchodníků s orlími orgány. V dubnu roku 2017 byl po více než půlročním vyšetřování dopaden původce celého nelegálního byznysu – jistý Troy Fairbanks, příslušník kmene Siouxů.
Čtyřiapadesátiletý muž zásoboval trh jak peřím, tak drápy, křídly i zobáky vzácných orlů, a to bez ohledu na tradici jeho kmene. Celkem v tom s ním jelo dalších 14 osob.
Orel na orgány? Zdroj: http://pixabay.com
Vyšetřovatelé byli velikostí celého byznysu ohromeni; je tak velký, že podle nich dokonce může zvrátit příznivý vývoj populace orla bělohlavého, národního zvířecího symbolu Spojených států amerických. Ještě donedávna byl tento velký dravec ohrožený, zejména kvůli masivnímu používání pesticidů v průběhu celého dvacátého století. Roku 2007 se ale orel dostal ze seznamu ohrožených živočichů, od té doby jeho populace vzrostla o šestnáct procent na přibližně 140 tisíc kusů. To vše díky masivní podpoře státu i spoustě neplacených dobrovolníků, kteří se o jeho záchranu a příznivé podmínky starají.
Že existuje masivní obchod s orlími orgány, to se ještě donedávna vůbec netušilo. Zodpovědní úředníci tedy zatím netuší, jak rozsáhlý je, neznají ani přesný počet zvířat, která kvůli němu přijdou o život. Odhadují však, že jen Troy Fairbanks a jeho skupina mají na svědomí nejméně 100 kusů orlů bělohlavých. Mohlo by se to zdá relativně málo, problém je, že se jedná o zvířata ulovená v relativně omezené oblasti – na ni měl tento lov zcela jistě dopad drtivý.
Co se děje s peřím?
Vyšetřovatelé našli dvě cesty, kam orgány, zejména peří, z orlů putují. Jednou z nich je Evropa; části orlů se stávají součástí uměleckých děl indiánů a pak jsou prodávány bohatým sběratelům do Evropy, výjimečně i do Asie.
Druhá cesta vede zpět k původním obyvatelům USA: právě oni si od pytláků rádi orlí části nakupují a používají je pro zdobení svého oblečení. Původní obyvatelé mají právo orly lovit pro vlastní potřebu, vláda Spojených států jim ho dala roku 1962 – obdrželo ho a vlastní ho celkem 567 kmenů. Jejich příslušníci také mají možnost žádat o kusy orlích těl ze speciálního skladu, kde se shromažďují mrtví orli nalezení v přírodě.
Každý týden tam vydají průměrně 70 orlů na orgány. Jenže poptávka je tak obrovská, že zdaleka nestačí pokrýt tyto přirozené cesty, a tak nastupuje černý trh. Indiáni se totiž peřím zdobí při nejrůznějších soutěžích a vystoupeních, které jim zajišťují obživu – bez kostýmů tvořených právě z orlích per, žeber, zobáků, lebek, drápů nebo křídel není vystoupení ani peníze.
Experti nyní hledají cestu, která by mohla problém vyřešit: jednou z těch, na něž se sází nejvíce, je že by o orgány z orlů už nesměli žádat jednotlivci, ale rovnou celé kmeny, které by pak ručily za spravedlivou distribuci.
Text: MK