Průzkum označil mužské povědomí o urologii za znepokojivé. Víte, kdo je urolog?
Rakovina prostaty je zabiják. Muži se stydí... a navíc neznají vlastní tělo.
Stud a neznalost anatomických poměrů každoročně zabíjí desetitisíce osob. A přitom úplně zbytečně…
Nebezpečná mužská stydlivost
Mezinárodní průzkum provedený Evropskou urologickou asociací (EAU) naznačuje, že veřejné povědomí o urologii je na znepokojivě nízké úrovni. Chabá úroveň znalostí tohoto oboru vzbudila mezi odborníky obavu zejména proto, že kvůli stárnoucí evropské populaci jsou urologická onemocnění na vzestupu. Oproti ženám dopadli muži mnohem hůře. Ke špatné informovanosti se vyjádřil urolog a generální tajemník EAU Hein Van Poppel: „Muži mají obzvláště méně znalostí než ženy, tudíž zavírají oči před příznaky a včasnou diagnózou. Přesvědčit muže, aby brali své zdraví vážně, představuje opravdovou výzvu. Musí lépe porozumět rizikům a příznakům jejich onemocnění.“ Van Poppel rovněž upozornil na důležitou roli lékařů, kteří by měli své pacienty sami podporovat v ostražitosti, pakliže získají podezření na něco neobvyklého.
Rakovina prostaty
Průzkumu se zúčastnilo více než 2500 respondentů z pěti evropských zemí, včetně Spojeného království, Německa a Španělska. Mimo mužské nevědomosti byla zjištěna špatná znalost klíčových urologických příznaků, které neberou páni tvorstva vůbec vážně. Takové chování má však mnohdy za následek nebezpečné urologické stavy. 40 % dotazovaných například nedokázalo odpovědět, čím se zabývá urolog. Celých 10 % uvedlo, že o urologovi nikdy neslyšelo, a 15 % věří, že urolog ošetřuje poruchy kosterního, nervového nebo oběhového systému. Taková čísla jsou vskutku alarmující, neboť maligní (zhoubná) forma nádoru prostaty je nejčastější chorobou mužů v celé Evropě. Přitom 75 % dotazovaných mužů přiznalo svoji omezenou znalost urologických příznaků. Odborníci tedy mužské populaci doporučují, aby si brala příklad od svých ženských protějšků. Právě ženy jsou zvyklé docházet na pravidelné lékařské prohlídky a kontroly, tudíž by i ony měly své partnery v podobném chování podporovat. Danou problematiku přitom není vhodné brát na lehkou váhu. Jenom v Evropě je každoročně diagnostikována rakovina prostaty u téměř 450 000 mužů. Svůj boj o život pak každoročně prohraje až 92 tisíc postižených.
Smrtící stud a neznalost
I přes nezanedbatelná rizika se lidem o jejich zdravotních problémech špatně mluví, čemuž se na druhou stranu nelze divit. Urologické problémy zahrnuje například erektilní dysfunkce (ED – přetrvávající potíže s erekcí) a močovou inkontinenci (pomočování). ED přitom odhadem v Evropě sužuje asi 50 % sexuálně aktivních mužů ve věku 50 a více let. Urologie se také zaobírá rakovinou varlat. I tady se však nízká informovanost naplno projevila. V rámci průzkumu pouhých 18 % mužských respondentů vědělo, že muži ve věku 16–44 let jsou vystaveni největšímu riziku této rakoviny. Brzké odhalení přitom patří mezi hlavní faktory přežití a léčby. Většina úmrtí na rakovinu se u mužů vyskytuje právě proto, neboť dotyční nastalé tělesné změny přehlížejí a situaci nijak neřeší. Pozdní návštěva lékaře tak bývá zpravidla „zbytečná“. Ostatně z 2500 oslovených respondentů asi 43 % nepůjde k lékaři okamžitě, i když zpozoruje ve své moči krev.
Znalost urologie jakožto chirurgického lékařského oboru je pro lidské zdraví nesmírně důležitá. Kromě uvedených onemocnění urologické obtíže zahrnují nebezpečné infekce močových cest, ledvinové kameny, rakovinu močového měchýře a intersticiální cystitidu. EAU v neposlední řadě upozorňuje na skutečnost, že se větší veřejná informovanost a povědomí o urologii příznivě promítne na snížení nákladů vydaných na zdravotní péči. O zachráněných životech ani nemluvě.
Text: Petr Smejkal