Proč zkolabuje naše civilizace? Český biolog věří, že to nezaviní islám, ale byrokracie!

Jak je to s koncem civilizace z antropologického hlediska? Jaké jsou příčiny hrozícího kolapsu? Můžeme nějak zasáhnout? Hostem Martiny Kociánové v pořadu Kupředu do minulosti na ČRo2 byl biolog, antropolog a historik biologie profesor Stanislav Komárek.

Martina: Když jsme s odborníky v našem pořadu mluvili na téma kolaps civilizace, většinou netuší, kdy přijde, ale tak nějak mají pocit, že se blíží. Vy jste prohlásil: „Náš kontinent opravdu nevzkvétá tak, jak bychom si představovali a asi ani nebude. Fatálně se začíná podobat Brežněvovskému impériu, které před čtvrt stoletím porazil a jemuž v mnohém vyrostl do podoby. Kéž by náš přerod byl tak lehký a nekrvavý jako tehdy.“ Jak jste to myslel?

Stanislav Komárek: Pokud nějaký stát přemůže nějaký jiný stát, tak začne hrát jeho roli. Například Severní Vietnam dobyl tuším v roce 1975 Jižní Vietnam a po velkých masakrech v převýchovných táborech nastartoval vietnamskou perestrojku a dnes je Vietnam nejkapitalističtější zemí, jakou si lze představit. Je pravda, že v ní podnikají straničtí kádři.

Pozdní Římská říše vypadala podobně. Ty administrativně řízené velké celky nakonec takto dopadají. Stávají se nehybnými, formální kritéria jsou mnohem důležitější než zdravý rozum. Když padla říše Západořímská, tak si nepředstavujme, že v ulicích Říma ronilo obyvatelstvo krvavé slzy. Ono to bylo celkem nenápadné. Poslední císař nebyl nabodnut na kůl, ale dobrovolně rezignoval a dožíval na penzi za hranicemi Říma. Občanům se ulevilo, protože Germáni méně rigorózně vybírali daně a ten úřední útlak nebyl tak spořádaný.

Takže čím se dnešní Evropa podobá Brežněvovské éře? Jednak je to velká míra nehybnosti, přerozdělování, stále bedlivější dbaní na formální a ne věcná kritéria. Jen se rychleji zavádějí technologické inovace.

Martina: Zaujalo mě, že se bedlivě dbá na formální věci. Z toho také plyne, že většina našich problémů jsou právní povahy. Máte konkrétní příklad?

Stanislav Komárek: Zažil jsem to ve Vídni, kde, když to trochu přeženu, k otevření kiosku s teplými párky potřebujete certifikát v oblasti hygieny, buřtoznalectví, znalost historie vídeňského uzenářství, potvrzení o bezinfekčnosti, návrh architekta na kompatibilitu kiosku s městskou zástavbou. Potom žadatel mohl dosáhnout toho, že mu povolili kiosek na okraji města, kam nikdo nechodil a do dvou měsíců zkrachoval. To je věc, která společnost sice stabilizuje, na druhou stranu vlastně brání nejen pádům, ale i vzestupům.

Martina: A kdo jim brání? Stát, politické elity, společnost?

Stanislav Komárek: Celkový systém, který obšancuje všechno předpisy. Jistě, předpisy jsou v nějaké míře nutné, ale ne darmo říká jedna staročínská moudrost: Když vyhasíná Tao, přichází ctnost, když vyhasíná ctnost, přichází spravedlnost, když vyhasíná spravedlnost, přicházejí předpisy.

Martina: Za nejhorší ideologií dneška za jakousi zbraň hromadného ničení považuje posluchač Tomáš z Prahy genderovou ideologii a píše nám: Ženy přestávají být ženami, muži přestávají být muži. Všechno se míchá do jakéhosi odporného guláše, kde všichni bez rozdílu trpí. Pokud i nadále budeme těmto modelům podléhat, tak si nezasloužíme přežít. Jak to vnímáte?

Stanislav Komárek: Je to jeden z problémů, který hlodá na kořeni západní kultury. Tam jde o to, že se rovnost chápe jako stejnost. V tom jsou rozpory, které se ovšem nevidí a samozřejmě odchovávání malých človíčků je neobyčejně časově náročná a někdo se tomu věnovat musí. A zároveň s tím jde i to, že vařit kašičku je potupné, zatímco řídit firmu je to pravé ořechové. Dá se říct, že takový ten model, že oba partneři fungují úplně stejně, není příliš funkční a pak už každý bude žít radši sám.

V islámském světě k tomuto nikdy nedošlo. V Rusku došlo k propadu populace a k tomu, že muži hojně propadají alkoholu a počet těch použitelných je velmi nízký, ale na druhou stranu to úplné srovnání obou pohlaví do jedné latě tam neproběhlo.

Proč by měli muži odcházet dřív do penze? Proč, když lidem chybí riziko, nemají možnost dospět? Přijede někdy princ na bílém koni? Kdo má vlastně svět pod kontrolou? Přečtěte si celý rozhovor TADY.