15. srpna 2017 10:30

Proč se tolik bojíme zvuků nočního lesa?

Se zvuky je to asi tak: něco filtrujeme, něco přijmeme. Strach... je to, co nepřijmeme.

Vypadá to tak, že si na některé zvuky, které se ozývají v noci v našem okolí, zvykneme. Ty následně při spánku mozek podvědomě vyhodnotí jako neznamenající nebezpečí a neprobudí nás.

Nebezpečné topení

Přestěhoval jsem se do nového bytu a v noci mě vzbudil zvuk topení. Uvědomil jsem si, že mě podobný zvuk topení ve starém bytě neměl šanci vzbudit ani omylem. Bylo mi hned jasné, že lidský mozek funguje tak, že sice všechny zvuky sluchem přijímá, nicméně ty, které pro něj neznamenají důležitou informaci, například potenciální ohrožení, prostě odfiltruje a nepustí ani do vědomí.

Můžete se samozřejmě úmyslně na ty zvuky soustředit a uslyšíte je v plné parádě, nicméně za "běžného provozu", když se soustředíte na to, že s někým mluvíte nebo vaříte, nebo i když jste "zaměstnáni" spaním, se do vašeho vědomí nedostanou. Maximálně okrajově – člověk občas ty obvyklé zvuky na chviličku vnímá, než jim přestane věnovat pozornost.

Běžně je skoro nevnímáme a tvoří nudné pozadí, podobně jako domy ve vaší ulici, na kterou jste tak zvyklí, že je prakticky ignorujete.

Zřejmě je to evoluční mechanismus, který prostě dal přežít těm, kteří věnovali plnou pozornost jen zvukům vyjadřujícím potenciální nebezpečí, a u ostatních dovolil organismu odpočinek. Ti, kteří správně vyhodnotili blížící se nebezpečí a nezabývali se podružnostmi a tak byli i odpočatí, prostě přežili. Kdo se neuměl soustředit jen na to podstatné, to měl s přežitím horší.

První lesní zkušenost

Když synek z paneláku vyrazil se ženou na cesty a první noc postavil stan v lese, oba je budily "hrůzné" zvuky lesa. Ty sice ani v nejmenším neznamenaly nebezpečí, ale jejich mozky na ně nezvyklé je neuměly vyhodnotit a vždy spustily poplach a následovalo probuzení, tedy nepříliš kvalitní spánek. Další noc v panelákovém bytě už byla bez problémů. A takhle filtrujeme všechno, něco podle svých názorů nebo očima vnímáme pouze uzounký výsek elektromagnetického spektra. Náš svět je jen to, co chceme či můžeme vidět, vnímat.

Text: Jan Fikáček

Topi Pigula

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom