Proč po alkoholu vidíme dvojitě?

Alkohol a mozeček

Každý, kdo měl někdy alkoholovou „opičku“ či některé vyšší stadium opilosti, ví, že alkohol opravdu leze nejen na postavu, ale i na mozek. Etanol, tedy onen opojný alkohol (a blízký příbuzný smutně proslaveného metanolu), leze na mozek, tedy lépe řečeno na mozeček, který tvoří součást našeho nejsložitějšího orgánu. Mozeček má „na starosti“ mimo jiné pohybový aparát, tedy koordinaci pohybů vůči sobě vzájemně, což není jednoduchý úkol – stačí si zkusit dělat jedním prsem kroužky a druhým (na druhé ruce) čtverce. Totéž platí o pohybové paměti – i když máte nějaký pohyb skvěle natrénovaný, pod i malým množstvím alkoholu, jej uděláte pomaleji.

Součástí mozečku jsou velké Purkyňovy buňky, jejichž výběžky se složitě větví. Alkohol ovlivňuje spojení mezi jednotlivými buňkami (synapsemi) a proto je logické, že buňky, které mají synapsí nejvíce – a tam Purkyňovy buňky patří – budou taky ovlivněny nejvíce. „Purkyňovy buňky tedy po alkoholu sníží četnost svých tlumivých a koordinačních impulzů, řídících motorický mozkový aparát. Proto naše pohyby zpomalí a znejistí,“ píší autoři příspěvku Alkohol leze na mozeček, publikovaném v časopisu Vesmír. Konkrétní výsledky ovlivnění mozkových synapsí jsou jasné – dvojité či rozostřené vidění, neboť oční sval „neposlouchá“. Kymácivá a nejistá chůze, neboť se zapojení svalových skupin není v souladu a bývá zpomalené. Zatímco člověk pod vlivem škobrtne, tak než si to uvědomí a stihne včas a motoricky správně zareagovat, tak už padá. To mimo jiné souvisí s tím, že s výběžky Purkyňových buněk jsou omotány vlákny vinoucími se z centra rovnováhy ve středním uchu.

Alkoholická metastudie

Jednotlivé studie mohou být zpochybňovány, metastudie, tedy „studie studií“, se zpochybňují mnohem hůře. Jedna taková analyzovala údaje ze 195 zemí v letech 1990–2016 a poukázala na to, že negativa požití i byť malého množství alkoholu převažují nad případnými pozitivy. Mezi negativa se počítají mrtví a zranění kvůli nehodám při řízením pod vlivem alkoholu, nemoci (a nemusí to být jen klasická cirhóza jater) a ztráty v ekonomice kvůli pracovním výpadkům lidí pod vlivem. Pozitiva malé spotřeby alkoholu tkví například ve zlepšení srdeční činnosti. Každý zná někoho, nejlépe babičku, dědečka, strýčka či „dědečka od kamaráda“, který si denně dal stopečku a dožil se skoro sta let. Jestli to nebude tím, že se nemluví o těch davech, kteří se daného věku nedožili. Text: Topi Pigula