Proč některé ženy odmítají masturbaci? Tenhle důvod nás trápí už hodně dlouho

Je to docela ožehavé téma. Na docela otevřené sexuální scény narážíme ve velkém množstvím filmů v kině a internetové studnice pornografie jsou zřejmě nevyčerpatelné, a tak kdo se tomuto diktátu sexuality vzpouzí, může být snadno považován za slabšího, divného člena naší chtíčem ovládané společnosti. A podobně tabuizované bývá i téma ženské masturbace.

Přijetí, či odmítnutí masturbace?

Průzkum z loňského roku ukázal, že k masturbaci se přiznalo celých 92 procent mužů, ale žen jen 76 procent. To samozřejmě není vůbec málo, jelikož samohana, jak se masturbaci kdysi říkalo, s sebou nese řadu pozitiv: jedná se o nejbezpečnější formu sexuální aktivity, snižuje hladinu stresu, podporuje spánek, tělesný sebeobraz a sebevědomí, v oblasti pánve navíc může ulevit od křečí a uvolnit svaly. Přesto se podle těchto dat zhruba čtvrtina žen sebeuspokojujícím radovánkám neoddává, a tak je na místě ptát se proč.

A to obzvláště v situaci, kdy podle jiných dat pouze 18 procent žen dokáže v současnosti dosáhnout orgasmu během klasického sexu. Co jiného tedy spoustě žen zbývá než si k vyvrcholení dopomoci sama, že? A přesto je mnoho výjimek. Na vině je pravděpodobně viktoriánská morálka, jejíchž pozůstatků jsme stále svědky. Podle prudérního světonázoru, který se z Anglie 19. století rozšířil do většiny míst na světě, jsou totiž sexuální touhy ženám zapovězené. Právě odsud samozřejmě pocházejí všechna klišé jako „Zavřete oči a myslete na Anglii“ nebo vynález vibrátoru, jenž měl unaveným lékařům pomoci v léčbě hysterických pacientek (tedy žen, které měly na dnešní dobu přirozené sexuální touhy).

Kulturní přežitky sice naší společností stále trochu prostupují, ovšem v dnešní době je důvodů k odmítání masturbace mnohem více. Expertka na sexuální problematiku Lucy Beresford vyhodnotila, že spousta žen skutečně má poměrně malou chuť na sex a sexuální prožitky. Jiné se za to stydí (to jsme zpátky u kultury) nebo též nevědí přesně jak, jelikož oproti mužům to mají ženy přece jen o něco těžší – obvykle potřebují klidné místo, kde si mohou lehnout (či si zvolit příjemnou polohu těla), leckdy potřebují i vibrátor. Podle výzkumu z roku 2009 je navíc zásadní dostatečná komunikace sexuality a tělesnosti už během dětství a dospívání, jež následně vede ke zdravému vztahu s vlastním tělem a otázkami sexuality.

Přístup se časem mění

Doktorka psychologie Emily Nagoski srovnávala čtveřici rozsáhlých studií z různých období – nejstarší data pocházela dokonce ze slavných Kinseyho studií z 50. let. Zjistila, že počet žen, které se k masturbaci v dotaznících přiznávají, stále roste – data z roku 2013 se dokonce dostala až k 91 procentům! Navíc většina žen (mezi 80 a 90 procenty) nevyužívá vaginální stimulace a vystačí si s drážděním klitorisu; to také potvrzuje předchozí zjištění s dosahováním orgasmu, a tím pádem přispívá k vyvrácení dalšího mýtu (pokud ještě v někom přetrvával…).

Stále nedořešenou záhadou je také původ ženského orgasmu. U mužů je to vcelku jasné, orgasmus vede k ejakulaci, nutné pro rozmnožování; v případě žen to však tak jednoduché není. Podle jedné teorie se jedná o formu vytváření pouta mezi mužem a ženou, neboť když muž ženě pomůže k dosažení orgasmu, jejich pouto se prostřednictvím pozitivních emocí oboustranně posiluje. Jinou variantou je, že se jedná o pozůstatek z vývoje plodu, než je určeno pohlaví – stejně jako mají muži bradavky, které k ničemu nepotřebují, tak i u žen se možná schopnost dosažení orgasmu vyvinula v době, kdy ještě nebylo jasné, že se nebude jednat o chlapce, a tedy nebude orgasmus reprodukčně potřebný. Trochu smutná představa, že by byl ženský orgasmus jen jakýmsi vedlejším produktem, ale ani to prostě nemůžeme vyloučit. Každopádně však tenhle fenomén jen tak fascinovat nepřestane!

Text: MS