Proč je švýcarská čokoláda synonymem kvality?

Švýcarská čokoláda má ve světě stejně kvalitní zvuk jako české pivo či francouzské šampaňské. Stejně tak, jako není jen jedna značka piva, není jen jedna značka švýcarské čokolády.

Z Mezoameriky do Švýcar

Základní ingrediencí, která dělá čokoládu čokoládou, jsou kakaové boby. Není proto divu, že nejprve znali nápoj z kakaových bojů, jakéhosi předchůdce dnešní čokolády, obyvatelé míst, kde se přirozeně vyskytuje kakaovník. Analýzou vzorků nádob dokázali archeologové, že čokoládu užívali středoameričtí Mayové už před 2500 lety. Nápoj i jeho pojmenování „pokrm bohů“ – xocolātl – přejali od svých předchůdců Olméků. Kakao se dostalo Evropy v roce 1528 díky Hernánu Cortésovi, který jej uvedl na dvůr španělského krále. Trvalo ještě více než jedno století, než se dostalo za hranice švýcarské konfederace. Zatímco Italové už čokoládu vyráběli, v Brazílii se vysazují kakaové plantáže a Londýňané zavádějí speciální obchody se sladkou pochoutkou, Švýcaři se s čokoládovým pokrmem a nápojem teprve seznamují. Do země ji totiž přivezl tehdejší starosta Curychu Heinrich Escher až roku 1697. Historie zaznamenává prvního švýcarského výrobce čokolády. Stal se jím roku 1819 François-Louis Caillr.

Švýcarská prvenství

Netrvalo dlouho a pánové Henri Nestlé a Daniel Peter přivedli na svět novou variantu dobroty, která se lavinovitě šířila Evropu. Henri Nestlé byl chemikem živě se zajímajícím o výrobu sušeného mléka pro výživu kojenců a Daniel Peter byl výrobce hnědavé dobroty. Dodávat mléko do čokoládové hmoty se ukázalo být jako velmi nosný nápad, a tak první mléčnou čokoládu mohli Švýcaři ochutnat v roce 1875. Bernský rodák Rodolphe Lindt doplnil roku 1879 výrobu čokolády o konšování. Během tohoto procesu se v přístroji vynalezeném Lindtem čokoláda hnětla v konších, což byly pohyblivé vany, ve kterých se za zvýšené teploty míchá čokoládová hmota. V té době se totiž pro zjemnění chuti začalo používat kakaové máslo a právě v konších se stávalo máslo integrální součástí čokolády. Tady začala vznikat ta „pravá“ chuť hnědavé dobroty.

Čokoláda je když...

Byly doby, kdy se české pulty hemžily čokoládami nejrůznějšího původu, kvality a chuti. Pak je kvapně vystřídaly nejrůznější „pochoutky“, v jejichž názvu se už slovo čokoláda nevyskytuje. Státní zemědělská a potravinářská inspekce píše, že „hořká čokoláda musí obsahovat nejméně 43 % celkové kakaové sušiny a nejméně 26 % kakaového másla a mléčná čokoláda musí obsahovat nejméně 30 % celkové kakaové sušiny a nejméně 18 % mléčné sušiny a nejméně 4,5 % kakaového másla“. To mnohé z čokolád nesplňovaly a jen trapně a marně napodobovaly švýcarské originály. Dokonce i „alpská čokoláda Milka“ se snaží mít švýcarsko-alpskou image, byť se vyrábí v rakouském městečku Bludenz.

Malá alpská země se tak stala průkopníkem světové výroby čokolády a kvalitou si udržela tak vysoký status, že se používá jako synonymum pro OPRAVDU dobrou čokoládu. Tak jako vynikající pivo je z Česka, tak vynikající čokoláda je ze Švýcar. A obyvatelé švýcarských kantonů to moc dobře vědí. Proto o velikonočních svátcích sní průměrně 560 g čokolády na jednu osobu, což celkem znamená 4100 tun čokolády.

Topi Pigula