Požáry a smrt 100 000 lidí. Studie odhalila hrůzné dopady

Nemá smysl si nalhávat, že africké, asijské či jihoamerické rozsáhlé lesní požáry jsou nechtěným důsledkem malého ohníčku, na němž si farmáři ohřáli oběd nebo vzplál od odhozené cigarety. Naopak, často se jedná o zcela cílené vypalování mající přinést další „odlesnění“ za účelem rozšíření plochy pro zemědělství.

Když se k tomu přidá extrémně teplé počasí, které spolu s větrem rozšiřování požárů nahrává, tak je jasné, že důsledky mohou být pro „obyčejného“ zemědělce naprosto nedohlédnutelné, a pokud má někdo zasáhnout, tak to musí být na vládní úrovni.

Důsledky požárů

„Školy a podniky byly uzavřeny, letadla nevzlétla a desítky tisíc lidí hledali léčení na respirační onemocnění. Zemědělci v Indonésii, zejména ti, kteří vyrábějí palmový olej, kácejí a vypalují prostory během kácení dřeva pro výrobu dřevěné buničiny a papíru, jsou hlavními viníky událostí dýmu v tomto regionu. Požáry, většinou v pobřežních rašeliništích, hoří při poměrně nízkých teplotách a mohou doutnat po týdny, nebo dokonce měsíce před hašením, což má za následek spoustu kouře,“ píše server Science Daily.

Ve studii vypracované odborníky z Harvard University vědci odhadují, že zamoření kouřem v roce 2015 způsobilo v Indonésii, Malajsii a Singapuru více než 100 000 úmrtí. Ukázalo se, že v létech 2006–2015 se počet úmrtí v důsledku kouřem znečištěného ovzduší více než zdvojnásobil. Příčinou je mimo jiné i zakládání požárů blízko velkých populačních center.

Tým odborníků z Harvardu, T. H. Chan School of Public Health a Columbia University se rozhodl zpracovat studii, která má sloužit jako základní podkladový materiál, jenž může sloužit k přijímání strategií na vládních úrovních.

Kde je problém?

„Stejně jako v minulosti, tak i v roce 2015 převládalo vzdušné proudění směrem do hustě osídlených oblastí napříč Indonésií a Malajským poloostrovem včetně Singapuru a Kuala Lumpuru. V této práci identifikujeme provincie, kde by politika využívání půdy a strategie hospodaření mohly co nejúčinněji zmírnit expozici kouře po větru a následné náklady na lidské zdraví během těchto událostí,“ píší autoři studie. Využity byly mapy půdního krytu, satelitní snímky, rozbory kouřových zplodin, v úvahy byly brány klimatické modely i takové jevy, jako je El Niňo ovlivňující mořské proudění ve sledované oblasti.

Otázkou samozřejmě zůstává, do jaké míry se odborné vědecké materiály budou shodovat s aktuálními politickými preferencemi a plány.

Celou studii s názvem Public health impacts of the severe haze in Equatorial Asia in September–October 2015: demonstration of a new framework for informing fire management strategies to reduce downwind smoke exposure si můžete přečíst tady.

Text: Topi Pigula