Političky jsou stejně zkorumpované jako politici. Čísla jako důkaz
Klasická úvaha řady feministek zní: „Dostat ženy k moci znamená omezit míru korupce ve společnosti." Je to pravda, anebo je celá tato konstrukce vadná?
Zní to vcelku logicky: ženy jsou citlivější, lepší týmoví hráči a lépe odolávají korupci. Jenže podle posledních vědeckých zjištění jsou to spíš klišé.
Ženy rozhodně nejsou imunní vůči korupci. Přesto se ze statistik zdá, že ženy se s korupcí spojují výrazně méně než muži. Tak jak je to možné? Ženy se totiž ve zkorumpovaných společnostech nedostávají k moci tak často, aby se objevovaly ve statistikách.
Šance, že se ženy dostanou k moci v totalitárních nebo autoritářských režimech, kde se moc zneužívá nejvíc, jsou poměrně malé – muži je k vládě prakticky nepustí, dokazuje historie. Jen si zkuste vzpomenout na jména mocných soudružek za doby komunistického režimu…
Kdo nutí ženy do politiky?
Proto nefunguje cesta “donuťme ke vstupu do politiky víc žen, pak se zbavíme korupce,“ řekla agentuře Reuters Melanne Verveerová, velvyslankyně OSN pro záležitosti žen. Mnohem výhodnější je dostat se do situace, kdy je společnost natolik vyspělá, že se do tohoto stádia dostane sama. Existuje mnoho studií, které dokazují, jak se ženy podílí na zlepšování protikorupčního prostředí.
Jedna z nich vznikla v Peru; její autorkou je socioložka Sabrina Karimová. Ta studovala, jak se změnilo vnímání korupce za 14 let v Peru. Korupce před 14 lety představovala jeden z největších veřejně vnímaných problémů; od té doby výrazně poklesla. Podle Karimové za to může především nasazení ženských policistek do ulic měst. Právě před 14 lety byly policejní složky v Limě obohaceny o 2500 žen. Podle dotazníků až 95 procent oslovených tvrdilo, že ženy v ulicích snížily úroveň korupce, podle 67 procent lidí dotazovaných jsou ženy méně snadno zkorumpovatelné.
Policistky drsné i jemné - ale hlavně nezkorumpovatelné
Příklad Peru byl tak úspěšný, že si ho vzalo jako inspiraci Mexiko. Také ono zavedlo kvóty na počet žen u policie. Změny zavedla také Indie, kde od roku 1993 zavedli kvótu na 30 procent žen ve vesnických radách.
Podle zprávy Světové banky právě tato změna vedla k tomu, že Indie je na tom mnohem lépe, co se týká přístupnosti k čisté pitné vodě, školám a dalším veřejným službám. A samozřejmě se také snížila úroveň korupce: podle výroční zprávy Světové banky byla korupce ve vesnicích, kde byly ženy u moci, až o 3,7 procent menší než u těch, které byly bez žen.
Kluci si už nerozdělí peníze
Největší výhodou žen je podle expertů to, že nejsou součástí „chlapeckých bratrstev“. Nepodléhají tedy tolik pokušení splácet kamarádům a kumpánům dluhy z mládí. Ženy se jen tak snadno nesmíří s tím, že „tak to prostě chodí“…
O prospěšnosti žen ve veřejném prostoru hovoří také studie Světové banky z roku 1999. Ta z dostupných údajů zjistila, že každé procento žen nad 10,9 procent ve veřejných funkcích snižuje korupci o 10 procent. Největší výhodou žen je v tomto ohledu to, že oproti mužům nemyslí tolik jen na okamžité uspokojení svých potřeb; naopak upřednostňují budoucnosti svých dětí – a proto se dají hůře zkorumpovat klasickou cestou.
Současně se ukazuje, že ženy jsou v potlačování korupce výrazně úspěšnější v lokálním prostředí než na celostátní úrovni. V některých zemích, zejména těch, které mají největší problémy s korupci, se k ženám v politice upnuli s nadějí až zoufalou. Například Rwanda se nedávno rozhodla, že ženy budou mít v parlamentu přesně polovinu křesel. Výrazně to komplikuje fakt, že konkrétně tato země nemá dostatek vzdělaných a schopných žen, který by tyto pozice zaplnily…
Nejnovější studie věnovaná tomuto tématu z Rice University naznačuje, že vliv žen na pozitivní změny je minimální. Mnohem důležitější jsou transparentní struktury. Ženy to dokáží v těch nejzkorumpovanějších zemích svou přítomností tyto zaběhlé korupční struktury narušit – a tak vzniká prostředí s menší korupcí...