Pokus na dětech ukázal, že jedno vejce denně naprosto změní riziko podvýživy
Desítky let se bojuje s podvýživou v rozvojových zemích. Pokus provedený v Ekvádoru ukazuje nečekané řešení.
Co by za to daly děti v Africe?
Tuto frázi používala leckterá matka, když jejich potomek odmítal jídlo. I když se jedná o spíše řečnickou otázku (dítě nemá ponětí, coby děti v Africe mohly nabídnout) nabízející logickou odpověď (tak jim to pošleme). Narážka na děti z rozvojových oblastí není samoúčelná. Jakkoli se máme čím dál lépe, v oblasti Afriky, Asie i Střední a Jižní Ameriky jsou rozsáhlé oblasti, kde každodenní pocit nasycení není samozřejmostí. Vědci z Washington University's Brown School se zajímali o to, jakým způsobem dodat doplněk stravy těm nejmenším tak, aby se levně zásadním způsobem zvedly výživové možnosti v oblastech, kde jsou omezené zdroje potravy či v oblastech hraničících s chudobou.
Pokusy na dětech
Půlroční terénní šetření proběhlo v Ekvádoru a přineslo naprosto nečekané výsledky. Základem bylo, že vybrané skupině dětí bylo do potravy denně přidáno jedno jediné vejce. Vajíčka výrazně zvýšila růst u malých dětí a snížila riziko zakrnění o 47 %. Zároveň se enormním způsobem snížilo množství podvyživených dětí – o neuvěřitelných 74 %. Vybraným dětem, jež byly testu podrobeny, bylo mezi šesti až devíti měsíci.
"Vejce mohou být cenově i fyzicky snadno dostupná, jsou dobrým zdrojem živin pro růst a vývoj u malých dětí a mají potenciál přispět k zlepšení růstu po celém světě," uvedla Lora Iannottiová, docentka a vedoucí autorka studie.
Nehrozí alergie?
Jedna z otázek, kterou si vědecký tým kladl, se týkala alergií. Není možné zvýšeným přísunem bílkovin z vajíček zvýšit riziko jejich vzniku? Proto byla alergiím věnována velká pozornost, ale žádný vyšší výskyt zaznamenaný nebyl. Dost možná, že se tímto jednoduchým způsobem rýsuje cesta ke zvýšení potravinového „blahobytu“ nebo alespoň snížení rizika dětské podvýživy. Faktem je, že naše děti jsou ohroženy přesně obráceným fenoménem – obezitou z nadbytku, nedostatku pohybu, nekvalitní stravou (které není málo), a v neposlední řadě i čím dál větší závislostí na sedavých aktivitách. Tady „ubrání“ jednoho vejce nepomůže.
Text: Topi Pigula